Cesta do hor k Pěvci, který má odpovědět na tolik otázek, se zvrhla v boj o život. Nejdříve urputná bitva v ledové jeskyni, která se ukázala být pastí. Poté boj s vodním živlem uvězněným ve skále. Nakonec se všichni vrhají do jediného bezpečného místa v kaverně. Tím je pokroucený prostor i čas v místě, kde se ztratili jejich nepřátelé.

Pomalu a opatrně se pouštíte hlouběji. Tohle místo připomíná vizi ze včerejší noci. Poznáváte to zcela přesně. U kašny vidíte zhroucené lidské tělo, šaty jsou eladrinského střihu, zbrocené krví a potrhané.
Poznáváte Sariel, eladrinskou čarodějku z pevnosti horalů. Co však hledá tady? Je těžce poraněná, hluboké šrámy na těle připomínají ty vaše, utržené v boji s Displacement beasty. Jsou tu však i další zranění, mnohem hrozivější. Netušíte, co je mohlo způsobit, v koutku vašich myslí se však usazuje neblahé tušení. Jen malinkou satisfakcí může být opodál ležící tělo vašeho předchozího protivníka. Dva menší však hledáte marně.

Přese všechno Elerdielovo úsilí Sariel úmírá. Jen ztěžka otevírá oči, které nepřítomně bloudí po vašich tvářích. Pak se v nich rozprostře výraz klidu.

Její rty téměř neslyšně šeptají, „Je příliš silná. Nedokázala jsem ji zastavit.“

"Koho jsi chtěla zastavit," naléhavě vyhrkne Elerdiel.

„Malory. Důvod proč jsem přišla do Bouřných hor. Pomstít smrt. Zklamala jsem. Ona je silnější.“

Podívají se po sobě. Snad i Sariel zachytila jejich bezradný výraz.

„Malory je Paní hor. Uchvátila podstatu dračice, téměř ji zabila. Ne však úplně. Mluví s tebou Elerdieli. Slyším jí, slyším dračici, jak tě prosí o pomoc. Když to však uděláš, ztratíš jí. Když zabiješ Malory, ztratíš ji a tentokrát již nadobro.“

"Kdo je dračice a kdo Malory," vykřikne Elerdiel zoufale.

„Rimeassalior, Nespoutaná. Jmenuje se Rimeassalior.“ Vysloví Sariel. Na víc již dech jejího života nestačí.

Chvíli panuje ticho. Z nějakého důvodu se nikomu nechce uvěřit v holou skutečnost. Sariel je mrtvá. A to co ji zabilo, stále čeká někde nahoře. Tiff se začne přehrabovat ve svých věcech. Urputně něco hledá, ale nedaří se jí to.

"Máš ten svitek," vyhrkne Karlius napůl jako otázku, napůl jako konstatování skutečnosti. Tiff stále hledá ve svých věcech, nakonec bezmocně vysype všechno na ledem pokrytou zem kaverny. Svitek mezi věcmi není.

"Byl tu. Ještě před pár dny byl v torně." Chce se jí brečet. Tak dlouho svitek nosila sebou pro případ, že by nastalo nevyhnutelné. Stál ji celé jnění, ale věděla, že by za život kamaráda dala cokoliv. A teď, když by mohl pomoci a navrátit Sariel k životu, svitek zmizel. Dívá se odevzdaně na hromádku svých věcí, když ji upoutá něco zvláštního. Mezi věcmi leží perla, velká perla v hodnotě pěti stovek zlatých kousků. Podezíravě se podívá po svých druzích. Kromě Elerdiela jsou všichni stejně bezradní. Jen kněz se dívá do země a mlčí.

"Ty jsi ji oživil?", zeptá se Tiff přímo.

"Chtěl jsem ji dát šanci," vyštěkne Elerdiel, " a zjistit něco o Kateřině." Dodá o něco méně bojovně.