Ve spoustě věcí; ale je dobré nezaměňovat mezi systémem a nějakými settingovými řezy a výbrusy a mezi feelingem těch dvou her. Znám lidi co hrají VtM setting podle VtR pravidel s pár VtR-style úpravami.
VtR jsou hodně o individualitách a jednotlivých upírech a tak nějak o osobnějších příbězích.
VtM jsou hodně o té skupinové příslušnosti a o tom, jak se upíři rozpadají na frakce podle svého pohledu na svět.
Tj. ono to VtM prostředí má něco do sebe - ten konflikt mezi tou relativně umírněnou Kamarilou která se snaží balancovat na hraně humanity a tím Sabatem, který se otevřeně hlásí k tomu, co upíři ve své podstatě sou, má svoje přednosti.
Jinak je zajímavé to porovnat třeba s prostředím Lost Girl seriálu kde máš sice ne upíry, ale fae, kteří jsou ale seklí stejnou logikou mezi světlé (na lidech se musíme živit, ale můžeme koexistovat) a temné (lidi sou potrava, screw it), ale narozdíl od VtM tam není otevřená válka, ale naopak příměří, které je sice všem protivné, ale pro všechny je lepší než alternativa, takže tam máš obě skupiny vedle sebe v jendom městě co si dou po krku, ale snaží se při tom všemi silami držet v rámci té své mírové smlouvy - to je třeba podle mě dost zajímavej koncept, kterej je ale mnohem snazší vystavět z VtM základu než z VtR.
Co chci říct je, že settingově jsou VtM a VtR relativně rovnocenné alternativy (teda - potom, co VtM osekáš o ty největší hovadiny jako je metaplot a všudypřítomní eldeři).
Systémově je VtR samozřejmě dost nadřazené - ten rozdíl mezi 3. edicí WoD (resp. poslední edicí oWoD) a 4. edicí WoD (resp. první edicí nWoD) je fakt hodně skokovej posun dopředu ve všech směrech.
EDIT: jinak sem hodim ještě odkaz na
Storytelling v Kostce se shrnutím základních nWoD pravidel a už vám odtud zmizim a nebudu dál rušit :)