Více než 5 000 let uplynulo od konce Korunních válek, ale elfové se stále musí potýkat s následky. Jsou rozdělení a napadáni drowy z Podtemna. V této době, před více než 5 000 lety, elfí prorok Seldarine pronáší památnou řeč:

 

"Pokud máme přežít, jeden Coronal musí sjednotit kmeny této země. Jeden Coronal musí sjednotit slunce a měsíc, oblohu a moře, zemi, stromy a kořeny, a slíbit všem, že v jednotě je dlouhotrvající mír a síla."

 

Na základě těchto slov jsou pomocí elfí Vysoké magie a s posvěcením Seldarine ukuty tři elfočepele, Čepel vládce, Čepel války a Čepel umění, mocné a inteligentní dlouhé meče, které si velmi přísně vybírají své nositele.

 

Prvním komu se daří pozvednout Čepel vládce je Kahvoerm, hlava rodiny Irithylů, a s podporou šlechty se stává Coronalem všech elfích kmenů v Cormanthorském pralese. O 17 let později, pomocí moci samotného meče, ze země pozvedává Vládnoucí věž, základ hradu a města Cormanthor, hlavního města Cormanthyrské říše. Další dva nositelé elfočepelí jej následují a pozvedají věž války a věž umění. Kahvoerm vládne říši více než 1 000 let, pod jeho vedením je říše mocná, prosperující a nedobytná. Za jeho vlády také elfové z Cormanthyru ukradli jednu sadu Netherských svitků a ukryli je ve škole magie hlavního města. Kahvoerm je však neuvěřitelně prastarý elf a nakonec přenechává své místo mladším a umírá.

 

Kahvoerm Irithyl před svou smrtí zvolil za nového Coronala svého prvorozeného syna. Když se však ten pokouší pozvednout Čepel vládce, považuje jej za nehodného tohoto postavení a zabíjí jej zeleným plamenem. Teprve Kahvoermův nejmladší pravnuk, Sakrattars Irithyl, úspěšně zvedá Čepel a stává se druhým Coronalem Cormanthyru.

 

Sakrattars pokračuje téměř 1 000 let v úspěšném rozvoji Cormanthyrské říše, za jeho vlády je však drowy postavena Zkroucená věž na východu z Podtemna na okraji Cormanthorského pralesa, odkud vedou útoky proti celé říši. Přes četné útoky elfů se drowy nedaří porazit, naopak škody, které působí drowové v lese jsou ohromné. Druhý Coronal ukončuje svoji vládu prastarým kouzlem částečně zakázané elfí krvavé magie, kdy se sám obětuje k vytvoření obrovského krvavého draka, který ničí hordy drowů poblíž Zkroucené věže.

 

Potomek druhého Coronala, Sinaht Irithyl, zvedá meč a na šest století se stává dalším elfím vládcem, kterému se sice nedaří proniknout do Zkroucené věže, ale úspěšně ničí všechny drowí síly v lese a zahání je zpět do Podtemna. Když umírá, je nahrazen dalším členem rodiny Irithylů, Miirphysem, knězem Sehanine, který sice pozvedá Čepel vládce, ale jen jednou, aby dokázal, že je hoden být vládcem, dále Čepel ani jeho Vysokou magii nevyužívá.

 

Čtvrtý Coronal Miirphys vládne přes 500 let převážně mírově. Nejvíce se proslavil, když společně s několika Vysokými mágy uvěznil do magického vězení Trio hanebných, trojici mocných démonů ve službách padlého solara Malkizida, které vyvolal netherský arcimág, aby rozptýlil elfí obranu a vzal zpět ukradené Netherské svitky. Neúspěšně. Za vlády Miirphyse se také elfí Vysoká magie dostala na vrcholnou úroveň a Cormanthyrská říše tak magicky i technologicky téměř dorovnala Netherskou říši.

 

Za tento rychlý rozvoj ale ani tak nemůže Miirphys Irithyl, jako spíše legendární eladrinka Srinshee, dle mnohých jedna z nejstarších žijících eladrinů. Ta se za vlády čtvrtého Coronala plně zapojila do běhu Cormanthyru a pomocí Vysoké magie se dobrovolně stala baelnornem, eladriním lichem, aby překonala nutnost odpočinku a další potřeby žijících tvorů a mohla se naplno věnovat ochraně říše. Tohoto se zhostila opravdu zodpovědně. Chránila pokladnici, poskytovala znalosti, vyučovala nejmocnější elfí Vysoké mágy, radila Coronalům, odhalovala politické intriky, ...

 

Pátý Coronal, Tannivh Irithyl, konečně úspěšně ukončil válku s drowy dobytím Zkroucené věže. Během boje však zemřel Lord Orym Jestřábí píseň, nositel Čepele války a jeho tělo i meč byly odneseny prchajícími drowy do Podtemna a nikdy nebyly nalezeny. I Tannivh s vděčností využívá pomoci Srinshee, ale teprve k šestému a poslednímu Coronalovi Cormanthyru má opravdu blízko.

 

Tímto elfem je Tannivhův sedmý syn Eltargrim. Srinshee již od jeho narození sleduje, jak roste v mocného válečníka, který více než tři staletí sloužil v Cormanthyrské armádě. A poté, co pozvedává Čepel vládce a stává se Coronalem jej Srinshee začíná učit i elfí Vysoké magii. Eltargrim věří ve sjednocení, o kterém mluvilo dávné proroctví a všímá si, že věk elfů skončil, většinu velkých dávných elfích říší dnes ovládají lidé. Udělá tedy první z mnoha velmi kontroverzních rozhodnutí. Podepíše oficiální loajalitu lidem a tento velký čin vešel do historie vytvořením nového kalendáře, který se od tohoto roku 0 používá dodnes. Coronal si tímto zajistil mír na více než 200 let. Stále však nebyl spokojen.

 

Myth Drannor

 

Eltargrim stále přemýšlí, jak aplikovat 4 000 let staré proroctví na tehdejší dobu. Zejména slovní spojení: "jeden Coronal musí sjednotit kmeny této země." Nakonec přichází s velmi neoblíbeným názorem, že sjednocení musí zahrnovat i ne-elfí rasy. Přes odpor většiny elfí šlechty se rozhoduje otevřít město Cormanthor lidským druidům a mágům a všem ne-lidským osadníkům. Ve chvíli, kdy je situace natolik vyostřena, že hrozí povstání elfí šlechty a dokonce i snaha zavraždit Coronala zasahuje Srinshee.

 

Mocným kouzlem se navrací zpátky do života, ale již ne jako prastará eladrinka, ale jako mladá elfka. A také spolu s Coronalem a dalšími dvanácti mágy vytváří mythal kolem celého města. Mythal, jehož vyvolání sama vede, je natolik precizně zvládnutý, že nejenže ani neublížil žádnému z mágů, ale navíc je nejmocnější, jaký kdy byl vytvořen. Šlechta je zastrašena obrovskou mocí Srinshee, mythalové město je dle tradice přejmenováno na Myth Drannor a otevřeno dle Coronalova plánu. 

 

Mnoho elfů opustilo Myth Drannor citujíc "Coronalovi šílené sny o jednotě", ale pravda je taková, že od této doby, po přesně 400 let, bylo město Myth Drannor nejen vrcholem elfí říše, ale vrcholem civilizace celého kontinentu, hlavním městem kultury, umění a vědy, kde žily všechny dobré rasy ve vzájemné prosperitě. Samotný Coronal byl často vídáván, jak si spokojeně vykračuje městem po boku mladé elfky. Málokdo věděl, že to není jeho milenka, ale učitelka Srinshee pyšná na svého ochotně naslouchajícího žáka.

 

Po těchto čtyř staletích se Coronal Eltargrim rozhodl zemřít. Po všem, co se mu povedlo, ve věku 1 273 let, byl šťastný, odpočatý, kompletní. Všechny jeho sny byly splněny, a tak jednoho dne ráno vstal, oblékl ceremoniální zbroj, vyšel ven a při zpěvu písně pozvedl Čepel vládce ke slunci a s úsměvem ve tváři vystoupal do nebes. Po sobě zanechal jen Čepel vládce, kterou, jako bezdětný, odkázal své pra-neteři Aravae Irithyl. 

 

Aravae nebyla připravena stát se novým Coronalem, a tak vyhlásila pět let smutku, během kterých bude Čepel vládce levitovat ve vzduchu nad věží vládce. Bohužel je po třech letech zavražděna hamižnou šlechtou. Srinshee vyhlašuje zvolení nového Coronala na konec smutku tak, jak původně plánovala Aravae a doufá, že se vyhne občanské válce.

 

Po skončení smutku je Čepel vládce znovu pod dohledem Srinshee a Vysokých mágů zpřístupněna k pokusům o její pozvednutí. Během několika týdnů meč zabíjí mnoho elfích šlechticů snažících stát se novým Coronalem. Občanské nepokoje začínají být citelné, a to zejména poté, co se o pozvednutí Čepele vládce pokusí několik ne-elfů, i když neúspěšně. Nakonec se šlechta rozhodne, že nový Coronal bude zvolen i bez Čepele vládce, neschopni se však shodnout se střetnou v rychlé magické přestřelce, při které zemře 40 elfů a celá věž vládce je zničena. Tohle představení Srinshee úplně stačí, přistupuje k Čepeli vládce a s lehkostí ji zvedá do vzduchu.

 

"Lide, slyšte má slova. Podívejte se na své dílo a propadněte zoufalstvím. Dokázala jsem, že toho jsem hodna, ale... Vaším Coronalem se nestanu. Nebudu vládnout z trůnu, ale ze srdce. Nedívejte se na mne jako na vládce říše, lidu nebo dvora. Dívejte se na mne jako na vládce války a nenávisti mírem a láskou. Až se tento sen stane Vaším vlastním, vrátím se. Až elfové i všichni ostatní opravdu přijmou tento dar, který si teď nezasloužíte, vrátím se. Až se pokusíte nastolit mír a jednotu a najdete tak mír a jednotu ve svých srdcích, vrátím se. Až pochopíte, co bylo ztraceno a poučíte se z toho, vrátím se. Až budu opravdu chtěna, vrátím se. Až budu opravdu potřebována, vrátím se. Lide, slyšte má slova. Podívejte se na mé dílo a doufejte."

 

Jakmile dořekla tato slova, zlatá zář meče zkrystalizovala kolem ní a čtveřice Vysokých mágů do podoby obrovského energetického pole ve tvaru diamantu. Věž vládce se v pár okamžicích znovu poskládala do původní podoby a ve víru magie zlaté diamantové magické pole zmizelo spolu se Srinshee, čtveřicí Vysokých mágů a Čepelí vládce.

 

Po této události se sice vlády ujímá Rada dvanácti složená z Nejvyššího mága, dvou dvorních Vysokých mágů, Maršála zbraní, Maršála umění, tří představitelů elfí šlechty a zástupce lidí, trpaslíků, gnómů a půlčíků, ale město pomalu upadá, mythal slábne. Ještě pár desetiletí se daří město udržet, ale když se z magického vězení po téměř dvou tisíciletích osvobodí trojice démonů uvězněných čtvrtým Coronalem, Trio hanebných, jejich plán pomsty je úspěšný.

 

Obrana Myth Drannoru je ale neústupná. Jakmile jsou obránci pobiti, Josidiah Starym, nositel Čepele umění, poslední z elfočepelí, která zůstala v Myth Drannoru sesílá s požehnáním Sehanine obrovský blesk, po kterém Josidiah, věž umění, samotná Čepel i armáda nepřátel jsou zaplaveni ohněm a kompletně zničeni. Dva z Tria hanebných jsou zabiti a bitva vyvrcholí duelem mezi jejich vůdcem a legendárním elfím válečníkem, kapitánem Fflarem Hvězdonošem Melruthem. Ve férovém duelu oba soupeři umírají. Avšak sen, kterým Cormanthyr byl, skončil.