Sesmolil jsem příběh mého narození. Přijímám jakékoli poznámky a kritiku (i vzhledem k tomu, jak to zakomponovat do současného nebo budoucího questu)
Jo a v neděli přijdu.
Ta zima, kdy jsem se narodil byla jedna z nejkrutějších. Když jste se šli vychcat, museli jste si dávat pozor, abyste nepřimrzli. Kmen si sice udělal nějaké ty zásoby přes léto, ale ty rychle ubývaly a proto se lovci vydávali na stále delší výpravy. Na bezpečnosti taky nepřidaly smečky vyhladovělých bělovrrků, které se potulovaly v okolí a přepadávali osamělé a oslabené jedince. Ani ohně se nebály a několikrát napadly i naši vesnici. Při jednom z těchto útoků zemřel i můj otec - bělovrrk ho rozsápal a ani náš šaman Bludimír mu nedokázal už pomoci.
Moje matka byla v té době už v očekávání. Zpočátku se nic nelišilo od normálu, ale asi měsíc před termínem se matce udělalo naráz špatně. Nejdřív jen zvracela, ale pak i dostala horečku a začala línat. To není v zimě vůbec dobré. Bludimír ji vzal k sobě do chatrče, vařil jí bylinkové odvary a staral se o ní. Zima na nás velmi dopadla a nemohli jsme si dovolit přijít o další dva členy kmene. Navíc se už několik malých trollátek narodilo mrtvých.
Bohužel se matčin stav nelepšil a ani mě se nevedlo v jejím lůně moc dobře. Bludimír se snažil seč mohl, aby tentokrát odvrátil smrt. Vzýval duchy, dělal všemožné rituály, obětoval několik magických předmětů, aby situaci alespoň stabilizoval. Když nastala matčina hodinka situace se ještě eskalovala. Matka se svíjela v nepřirozeně silných křečích a já jsem se dusil v děloze. Bludimír se ocitl před velkým dilematem. Věděl, že oba nás zachránit nedokáže.
"Když zachráním Bělu," říkal si, "zdrtí jí po ztrátě druha i ztráta dítěte. Navíc je na tom hůře, než její dítě." Otočil se ke stolku, aby rozdrtil sušený psí kořen. uv{Na druhou stranu, když zachráním dítě, bude vyrůstat bez matky v téhle kruté zimě, která nezná slitování. A kdo ví, jestli nebude postižené, vzhledem k tomu, že ji už měsíc léčím čím se dá.} Plivl do nadrceného psího kořene, zamrmlal zaklínadlo a přidal popel z bělovrrčí srsti. "Ovšem mohl bych toho, že bylo už odmala vystavené magickým látkám využít a vyzkoušet můj nápad. Navíc bych mohl prozkoumat, zda ta série potratů není náhoda." přesvědčoval se, zatímco potíral matčino čelo směsí na snížení horečky a uvolnění svalů. "Snad bude moje svědomí klidné..." pomyslel si a v duchu učinil konečné rozhodnutí.
Když se ráno vesnice vzbudila, měla o jednoho člena kmene navíc a o jednu členku méně. Bludimír si mě vzal do opatrovnictví a vychovával mě.