Ok, moje dokončení reportu. Have a fun ;)
Zatímco wookie, Rak Dol a Garra vyrazili shánět nějaké ty dopravní prostředky, sleduju tank, který se vydal naším směrem. Leese se vydal někam mezi ty kameny a zjevně se tam snaží schovat. Mě jeho snaha spíš baví, ale ten tank by to mohl vzít s povděkem.
Vypadá to, že náš malý politik dělá všechno pro to, aby se tomu tanku vyhnul. Nejde na to vůbec špatně, akorát mi začíná dělat starost hluboký mručivý či dunivý zvuk. Chvilku napínám uši a rozhlídnu se, co by to mohlo být a jestli se nemýlím, vypadá to, že Assaj začala startovat tu svoji kocábku.
Fakt že jo. Moc se mi nechce věřit, že se s tím krámem dá ještě někam letět, ale zjevně jeho poškození není tak strašné.
Sleduji, jak se pomalu loď zvedá a mám chuť Leesovi něco říct. Něco na téma: Vidíš, kdybys mě nechal Assaj dostat, nemusel bys být ještě ve větším průseru než už jsi. Nicméně nic neřeknu, ani sama nevím proč.
Hmm, tohle bude zajímavý. Nejenže se tu motá Assajina loď. Je tu ještě nějaká jiná a ta taky očividně nemá zrovna dobré úmysly. Ne dobré pro nás. Leese se tam dole musí fakt potit. Co vlastně ten tank? Dívám se po něm, ale Assajina loď je rychlejší. Zpoza kopečku u řeky se valí hustý dým. Ok, tak jedna potíž z krku.
Z pevnosti vyjíždí pár skútrů a naberou směr Leese. Nicméně neznámé lodi se to vůbec nelíbí a začne po nich střílet. Assaj si to namíří přímo k našemu politikovi, zatímco druhá loď pronásleduje skútry. Připadám si tady nahoře strašně bezmocně. Jsem příliš daleko, abych ostatním pomohla a proti těm lodím nezmůžu nic. Můžu jenom čekat a doufat, že mě tu případně najde někdo z našich, pokud ostatní zařvou.
Assaina loď přistála. Jsem okamžitě ve střehu a připravená vystřelit. Jen vylez. Jen pěkně vylez. Čekám tu na tebe a nemůžu se dočkat, až ti propálím tu tvou namyšlenou hlavu. Dneska nevyhraješ. Ne, pokud jsem tu já.
Dýchám klidně, prst lehce položený na spoušti.
Padl výstřel. Můj. A vedle. Assaj se rozběhla z lodi s jediným cílem: vzít ta nosítka a odletět. Rak Dol ale opět natáhla ruku a švihla s Assaj o zem. Já se začala připravovat na další výstřel. Tentokrát to musí vyjít. Prostě musí. Nesmím si dovolit nezasáhnout. Je to moje životní příležitost. Moje životní výzva!
Assaj se pomalu a trochu otřeseně zvedla. Rychle se ale vzpamatovala a přiskočila k nosítkám. V tu chvíli padnul můj výstřel.
Zásah! Ale, něco je špatně… Něco je hodně špatně. Nosítka za ní se roztříštila na tisíc kousíčků a Assaj… Zmizela?! Cože?! Co to má jako znamenat?! Pátrám horečně kolem. Plíce se mi dmou, srdce tluče jako o závod. Nechápu to. Co to?! A pak mi dochází další skutečnost. Zvednu hlavu od zaměřovače a dívám se na to, co zbylo z nosítek. Nechci to vidět blíž. Protože… Protože jsem zabila toho modráska.
Zhluboka se nadechuju. Ok, to se nedá nic dělat. Ostatně, kdo měl vědět, co to Assaj provede.
Do boje se pustila další loď. Ta pro změnu střílí na loď, která střílela po nás. Ta se rychle dekuje a mizí kdesi za kopečky.
Už toho mám fakt dost. Další loď, další potíže. Pravděpodobně další zájemce o toho modrýho paňácu, který je ale stejně po smrti. Tak aspoň když ne my, tak nikdo.
Sleduju, jak loď přistává, dveře se otevírají, vchod již sleduju hledáčkem svého zaměřovače, opět připravená vystřelit. Dveře se otevírají a z nich vychází… A teď nevím co. Střílet? Čekat? Nebude pak pozdě když budu čekat? Mám vystřelit hned a pro jistotu okamžitě eliminovat hrozící nebezpečí? Sakra! Proč právě Geshai?
Podívám se na Leese. Vykročil směrem k ní. Něco si říkají. Ok, tak tedy vyčkám. Ještěže tu není Dex. Tím by to bylo všechno jasné snad ještě dřív, než by z té lodi vylezla. Pousměju se. Ten by byl tu loď schopen rozstřílet a ve chvíli, kdybychom mu vyčetli, že to byl náš možný dopravní prostředek, by pokrčil rameny: Ale vždyť tam byla Geshai.
Vypadá to, že tentokrát s Geshai bojovat nebudeme. Ještě jednou se rozhlédnu po okolí a začnu slézat z kopce. Vypadá to na odlet.
Nestačím se divit. Zírám na zbytky těch zasklených nosítek a snažím se pochopit to, co vidím. Nebo to, co nevidím? Minimálně něco z toho modráska zbýt muselo. Třeba tělo bez hlavy. Nebo jiné části těla. Ví čert, kam bych ho zasáhla. Rozhlédnu se kolem a zachytím Leesův zamyšlený upřený pohled. Když mu řeknu, že tomuhle vážně nerozumím, vysvětlí mi, že ho stihnul schovat a zmást tak Assaj, která si myslela, že je stále v těch nosítkách.
Schovat? Kdy proboha? A jak se mu podařilo, že někdo takových schopností jako je Assaj mu na to skočila? Tohle smrdí. Myslím, že si budu muset s Leesem trochu promluvit. Ten chlap mě začíná děsit. Že si hraje v politice a že ta hra je plná intrik a peníze tahá jak z bezedného měšce beru, ale tohle už začíná být trochu moc.
A další bude na řadě Garra. Tahle slečna kdovíodkud s bůhvíjakým cílem je taky pěkně podezřelá. Stále ještě bez oblečení a očividně nesvá. Ale proč? V té lodi byla s Assaj. Assaj tam řvala jako šílená. Ona se pak zničehonic objeví a je úplně nahá. Dokážu pochopit spoustu věcí, ale tohle je hodně moc.
Všichni nastupujeme do Geshainy lodi. Nic moc pohodlného, ale hlavně nás to dostane pryč odsud. Po nějaké té chvíli přistáváme na velmi odlehlé, studné, teda spíše opravdu ledové části planety.
Vystupujeme ven, zapalujeme ohníček, abychom nezmrzli a pouštíme se do debaty.
Ten modrásek je opravdu populární. Všichni ho chtěj. Musí vědět fakt něco důležitého. Geshai to chce vědět a na vrch nás žádá, abychom jí ho vydali, že s ním byla dohodnutá. On jí řekne, co chce vědět a oni (kdo jsou oni netuším) mu dají nový život.
Leese ho nechce pustit. Informai ať si Geshai veme, ale toho chlapíka předáme k senátorovi. Tím se Leese senátorovi dostane blíž, protože ten bude vědět, že my víme a tím nám bude minimálně prokazovat nějaké ty laskavosti.
Namítám, že ta laskavost by taky mohla být nějaká parádní beznadějná bitva, kteou by nikdo z nás nepřežil.
Ten život toho chlapíka je mi opravdu ukradený. Je mi jedno, jestli bude žít svůj nový úžasný a krásný život nebo jestli chcípne v některé z cel při výslechu či po něm. Jediné co mě zajímá je, co z toho plyne pro mě či teda pro nás.
Leese mě ujišťuje, že ten senátor si ho bude spíš „hýčkat“. Když se ho ptám, co si od toho slibuje odpoví, že chce přijít na celý rozsah korupce či něco v tom smyslu. Pokládám další otázku, tentokrát, zda má v plánu stát se dalším kancléřem. Zasmál se a že prý ne. Celkem mu to i věřím. Mám dojem, že on raděj bude stát v pozadí a tahat za nitky než aby seděl přímo na výsluní. Začínám zvažovat, že by bylo možná výhodné udělat si z něj spojence. Poslední události mě utvrzují v tom, že by bylo lepší mít ho blíž než ho sledovat zpovzdálí.
Otáčím se na Garru. Na naši bledou slepou pacifitstku. Pomalu mi s ní dochází trpělivost. Čekala bych, že život toho modráska bude hájit mnohem ohnivěji, ale ona jenom pípla, že se jí to nelíbí.
Ušklíbnu se a vmetu jí to do tváře. Zadívá se do země a zase něco blekotá. Nemám na to trpělivost, takže vypálím další otázku a to, co dělala s Assaj v lodi a proč z ní vylezla nahá. Opět se naprosto nepřekvapivě dočkám jejích vyhýbavých odpovědí. Mám chuť ji praštit pažbou své pušky, ale nemůžu ji takto znesvětit. Tu pušku teda.
Nakonec se ptám, co má ona za cíl. Co ona jako pacifistka dělá ve vojenské skupině, která vraždí, zabíjí či posílá lidi na popravu. Odpovídá, že se chce pomstít jistému generálovy robotického výzkumu, který je zodpovědný za smrt jejích přátel a soukmenovců. Zvednu obočí a ptám se na to slůvko „pomstím“. Garra zavrtí hlavou. Očividně je z toho tématu nesvá. Vzpomínky a motiv musí bolet. Ale koho to zajímá. Nakonec z ní po chvilce blekotání vypadne, že vlastně neví, co s ním udělá.
Ok, pro dnešek mi to stačí.
Modrásek bude předán senátorovi. Geshai s inforfmací odletěla a nás po chvíli vyzvedává loď vedená generálem Kenobim.
To, co jsem se dozvěděli je očividně zajímavé. Nějak to souvisí s Amidalou, velkým zvířetem v senátu, která má nějaké pletky. No, moc tomu nerozumím a tyhle politické machinace jsou mi celkem ukradené. Aspoň prozatím.
Později na Coruscantu Leese předává našeho chlapíka senátorovi a tahle dlouhá mise konečně končí. Jsem ráda, že si můžu odpočinout a asi se taky naučím něco nového, zajdu na střelnici zlepšit se ve střelbě a pořádně se potrénuju ve svých dovednostech. Je to opravdu třeba.