Motivační intermezzo na příští hru:
Ghar měl mizernou náladu. Ohavná černá šupina na zádech ne a ne zmizet, ať se snažil jakkoliv. A k tomu ten podivný dárek, co mu dal gnoll... "Hm, dárek, ale vždyť to náhodou vůbec není špatný nápad," zamyslel se drakorozený. "Jak jinak potěšit muže, který mě toho tolik naučil," rozzářil se a znovu přetáhl brouskem meč.
"Dárek! To je ono..." znovu se ale zasmušile podíval na meč. "Jenže co dát bardovi, který má vše, co potřebuje?" blesklo mu hlavou. Navlhčil si pařát a přejel jím po ostří. Z palce mu okamžitě vytryskla krůpěj krve. Po několika minutách typické plazí nehybnosti konečně mrkl mžurkou. "Mám to! Složím Svenovi píseň! Jak jinak potěšit barda, než krásnou písní?! To je ono, složím mu exultet!" Doširoka roztáhl koutky, z úst vyšlehl dlouhý hadí jazyk a obří drakorozený rytíř zjihle dodal sám k sobě: "Ten bude mít radost!" Pak zasunul meč do růžové pochvy, zvedl se z palandy a zapěl první tón...