"doplňující příručky"
- no, hledat vydavatele na takovou ptákovinu mi připadá ztráta času (navíc je to vlastně DrD, kde je počet těchto věcí konečný); těch pár stránek výpočtů a odhadů vystřihnu snadno a rychle; stejně mi víc času zabere to dotvoření děje (kde se vzal ten mnich, co zavedl střílení nových kvalit, případně kdo je ten záhadný čaroděj, co vyrábí ta nová báječná kouzla...).
Adaptace nějakého cizího nápadu znamená hromadu hledání v těch příručkách, abych pak zjistil, že to není přesně ono a udělal si to jinak (třeba z toho Almiru jsem využil postavu Lučištníka... kterého jsem nakonec udělal jinak).
"Kontinuálně" myslím často opravdu během hraní; některé novinky zaimprovizuji, když jsou nutné, a dotvořím pak na další sezení.... něco je ale trochu složitější; teď třeba vymýšlím pravidla pro kouzla katedrál (je to vlastně magický předmět... trochu větší a mocnější, pravda...); chtěl bych vidět, z čeho se to dá vhodně upravovat....
"D&D je nastavené tak, aby se po násobcích pěti kvalitativně měnila herní zkušenost. Takže srovnatelné nebezpečí (adekvátní Encounter Level) se dá doplňujícími podmínkami (viz výše - terén, příprava, překvapení...) měnit o až +4 ale jen obtížně o víc, protože o pět úrovní výš je D&D už trochu jiná hra."
- no, já nevím, jak DnD, ale v DrD se zase tím vším maxováním a ťunťováním nějaké zázraky dělat nedají; postava čtvrtého levelu je prostě čtvtého levelu, a na některé schopnosti nemá. Dokáže vyrobit tak rozdíl jednoho levelu, což nemá moc revoluční význam.
"Takže zatímco třeba takové ty ryze bojové inflační obtíže se zdají být zvládnuté, tak současné dovednosti jsou zvládnuté dost bídně"
- tady ne zcela rozumím, o co jde. Nerovnováha ve vývoji postav?
Dalcor:
nejsem si úplně jist, v čem je problém - v rovnováze UVNITŘ družiny?
To může být dost nepříjemná věc.