zwire: tenhle pohled že "je potřeba, aby hráči museli zvažovat jestli si koupí X" je docela častý a svého času byl promovaný kolem dračáku (což souviselo s fixací DrD autorů/jádra komunity na docela úzký výseč žánrů a stylů), ale... máš k němu důvod? Specificky: je to
zábavné omezení postav, které vede k zajímavým akcím a scénám? A to nemyslím teoreticky že v tom vidíš ten možný potenciál, ale
skutečně se to ve hře děje?
Jakože jasně, jsou herní styly, kam tohle víc nebo míň patří a kde to skutečně generuje herní obsah nebo se to podílí na atmosféře (různé sword and sorcery, dark fantasy atp.) Ale jsou žánry, a narovinu, já bych argumentoval, že jich je většina, kde to je dost jedno a výdaje na úrovni životního stylu, nákupu běžné (nemagické) výbavy popř. najmutí sluhy v podstatě nikoho nezajímají (otázka začne být "kde vzít peníze na výpravu" nebo "kde a za co sehnat loď" popř. "čím zaplatit žoldáckou armádu" atp.). Podívej se na to takhle: v kolika knížkách, komiksech, filmech nebo seriálech se tohle řeší?
JaD jsou normálně plně kompatibilní s DnD 5e, takže pokud Tvoji hráči znají DnD 5e, tak JaD vůbec nemusí číst ani znát a nic Ti nebrání ve hře používat jejich postupy a mechaniky :) Pomoct by Ti mohl
tenhle úvod, můžeš příjem z Řádu vyjádřit nikoliv jako konkrétní příjem, ale jako
poskytnutou životní úroveň, nebo můžeš začít využívat celé
možnosti Mezidobí (v kontextu Řádu by Tě asi zajímaly zejména tvorba Sítí, budování Sídel, popř. Panství; plus nezávisle na tomhle problému
Skupinová zázemí Řád nebo Zástupci moci).