Celkem v pohodě, hraju tak od roku 2007.
Základem je styl Multikampaně (jak to dělám jsem sepsal v
1. díle a
2. díle.
Tedy znamená to, že jedno sezení je jedna uzavřená "mise" - jeden díl seriálu, který je spojen s ostatními díly, ale je možné ho vidět samostatně. Žádné cliffhangery.
Dál je dost zásadní předávání informací. Pokud se vždy alespoň jeden dostatečně komunikativní hráč účastní i následujícího sezení, tak zjištěné informace může předat on. Pokud by další sezení měli hrát úplně jiní hráči, pak je třeba, aby předchozí skupina pro ně sepsala nějakou zprávu, nebo se mi v poslední době osvědčila
nástěnka v klubu "na základně".
S tím souvisí i koncept hry - můžeš mít nějakou větší zápletku, přiměřeně komplikovanou, nejlépe skládající se z různých částí, a nechat hráče, aby si vybrali, kterou oblastí se chtějí zabývat. V našem případě je hlavní zápletkou pátrání po Lovecraftově mýtu v reálném světě, kde bylo napřed identifikováno město Reading jako potenciální reálný obraz Arkhamu, a následně se do něj vydávají různé výpravy průzkumníků, kteří prozkoumávají jednotlivé fenomény, světské i okultní, podle svých zájmů. Zjištěné informace si vyměňují pomocí vzkazů na nástěnce v klubu, který tyto výzkumníky spojuje, a občas pomocí dopisů.
Má to výhodu, že můžeš využít koncept "v hospodě se sejde skupina neznámých lidí, kteří společně vyrazí na výpravu" a přitom to nepůsobí až tak neuvěřitelně.
Jedno sezení pak znamená jednu výpravu, která začíná odjezdem z klubu a končí návratem do klubu, nebo alespoň zasláním zprávy do klubu, kterou obsluha připíchne na nástěnku. Moje hlavní skupina to sice pozměnila, protože už pět sezení hraje jednu "misi" a nevrací se, ale také se napřed dohodli, že budou hrát jakž takž pravidelně a v konstantním složení. Nicméně i tak v mezičase hraju s úplně jinými hráči, někdy jen oneshoty, někteří hrají i vícekrát, i když ne hned za sebou. A díky zprávám (lze to nahradit třeba domluvou na nějakém fóru) jsou všichni v obraze, co se na daném místě děje a co zjistili ostaní. I když to v nejednom případě znamená, že dvě různé skupiny získávají ty samé informace od stejných lidí. Výhoda je, že si takto navzájem můžou potvrzovat a vyvracet svá zjištění, a hlavně poskytnout různé pohledy a nápady na tu samou věc, takže celkové povědomí o předmětu zápletky roste. A zápletka se průběžně vyvíjí, takže daný kousek světa působí živě, aniž by ho Vypravěč musel simulovat v mezičase sám.
V poslední hře dokonce aktivní skupina (oneshot, dva hráči z pěti hráli už podruhé či potřetí) na dálku komunikovala se dvěma hráči z mé hlavní skupiny, formou "přítele na telefaxu", realizováno pomocí psaní do Messengeru na mobilu.
A celkově mám v tom světě velkou kampaň, která má v současné době odehráno celkem 89 sezení asi se 100 hráči.