Malkave, ano, když s ním hraju, tak využívám plný potenciál pravidel nebo se o to snažím. Když vidím, že chce pravidla ignorovat, tak mu to řeknu. Některé hry chce hrát natolik jinak, že mě nebaví, třeba v Karaku chce nasyslit všechny zbraně, aby mohl sčítat co nejvíc čísel, i když nemusí házet. Ale když už to tak chce, tak háže a sčítá pokaždé, i když má svými 18 +2k6 přehodit 12.
A když převzal vedení v RPG, tak pravidla používal - právě tak "ilusionisticky", jak někteří doporučují. Hodil 8k6, mě nechal hodit 6k6, měl jsem víc než on, spočítali jsme si to, ale potvora ne stejně dohnala a zabila, protože on to tak chtěl a přišlo mu to zábavné. Mně to nebavilo, už jen proto, že hra pak skončila.
To co se zrovna můj syn musí naučit je, že při hře své nápady budou uplatňovat všichni, a ne jen on.
Corny - nevím jaké zkušenosti máš s dětmi ty, ale moje zkušenost je, že jak se to děti naučí poprvé, tak to budou dělat znovu, a znovu, a znovu, a tím spíše čím budou jiné postupy náročnější. Ne že by to dělaly všechny děti nebo že by se nedaly přeučit, ale hodně rodičů píše (nejen u stolních her ale obecně u dětí) je lepší začít s méně pravidly, ale dodržovat je, než začít s iluzí a tu se pak snažit změnit.