Count píše:
A teď, jak pojmout to cestování mezi místy? Jak to cestování hrát?
Mě se zatím asi nejvíc líbí Quentinovo pojetí a sice mít nějakou hezkou mapu a tabulku nějakých zajímavých setkání a při cestě z jednoho bodu do druhého si prostě hodit, co/koho postavy potkají (alespoň většinou... nutno dodat, že pokud se nějaká dějová linka zrovna blíží k vyvrcholení, na které jsou všichni hráči natěšení, tak je imho chyba hru "ředit" náhodnými setkáními). Použité setkání je pak dobré škrtnout a nahradit novým.
Setkání může být prakticky cokoli, například NPC/potvory se zajímavým pozadím (po vzoru vzoru Crawfordovy
Red Tide což je mimochodem fakt výborně napsaná sandboxově-cestovací fantasy příručka/svět) bych tam dával hlavně potvory a NPC s nějakým zajímavým pozadím...
Red Tide píše:
...The dwarves are infected with a creeping fungal plague and were driven from their homes before they infected the others. The plague will kill them eventually, but in the meanwhile they are hungry and desperate.
...nicméně stejně dobře by mohly posloužit i nějaké situace či rizika, které je nutno vyřešit ("strašná bouře a zrovna když dorazíte před řeku, koukáte jak odnáší most"). A vůbec nejlepší je, pokud událost skýtá nějaké rozhodnutí (zabít trpaslíky? nechat je osudu? pokusit se jim pomoct? pokusit se překonat rozbouřenou řeku nebo se vydat přes prokletý hvozd?)
LokiB píše:
Jen dotaz ... z čeho vyplývá nevyřčené přesvědčení, že zpestření spočívá hlavně v komplikaci?
Nemůže to být stejně dobře popis nějakého "zajímavého místa" (které třeba teď nemá žádná herní obsah, ale jednou třeba bude mít ... a teď si pro to GM připravil půdu), nebo setkání s NPC, kteří nejsou komplikací ... ale naopak přínosem, nové kontakty, zajímavé zdroje ...
Protože komplikace od hráčů vyžaduje (nebo je alespoň láká k) zapojení se do děje. "Zajímavá" místa a bezproblémová NPC v devíti případech z deseti končí jako "hmm, whatever, jdem dál" a příští sezení už si je stejně nikdo nepamatuje.
Tarfill píše:
Já třeba nejsem příznivce toho, aby si GM házel na počasí, nebo třeba i na náhodné setkání apod. "Já" jsem Vypravěč, takže "já" sám musím nejlépe vědět, koho družina potká, nebo jaké je počasí. A právě když bys chtěl uvést na scénu právě něco jako je dlouhodobá nepřízeň počasí, tak to Ti na kostce padnout vůbec nemusí... samozřejmě není to věc, kterou bys použil každý měsíc třikrát, ale jako zpestření to bohatě stačí.
Tak pokud máš na mysli něco určitého, tak je to jasné a není na co házet. Nicméně já jsem se třeba přistihl, že se v různých setkáních a komplikacích začínám dost opakovat (stormtroopeři, co chtějí doklady) a trocha náhody dost pomáhá to stejnotvárnost trochu rozmělnit.