Píše:
Vážně? To jako že číselně podrobněji popsaná souboj je z principu více realistický než pokud je souboj popsaný slovně? Tady už dělám kyselý výraz.
Udělej. Ano, je pro mnoho hráčů realističtější. Bylo tomu tak dříve a je tomu tak i nyní. Ta realističnost není dána hlavně a pouze mechanickým popisem v pravidlech, protože ta jsou pochopitelně také abstraktní.
Ta realističnost je v určité předvídatelnosti a determinismu. Že dopředu vím, že mohu udělat to a to a výsledek může být takový a takový ... jasně, sirienovi to zní kontraintuitivně, neberu mu to.
To, že v mnoha abstraktních systémech vůbec nevím, co můžu udělat a jaký to bude mít přesně efekt ... resp. se o tom budu muset dohadovat se spoluhráči či GMem, představu realističnosti dost narušuje ... dokonce stejně nebo více, než to, že jinde mám danou kvalitu zbroje nějakým +1 mechanickým bonusem.
sirien píše:
Což se ale nikdy nikomu nepodařilo. I systémy, které zvládly zachytit kus reality správně, jí zachytily jen v omezeném množství kontextů a situací a ve hře docházelo na jiné kontexty a situace a systém se rozbíjel (ať už tvorbou paradoxů nebo umožňováním nechtěných komb).
ano, to je pravda. A kterému abstraktnímu systému se podařilo zachytit jakoukoli část reality?
Píše:
Abstrakce pak nefunguje ani tak tím, že vlivy zanedbáváš, jako spíš tím, že je spojuješ dohromady do nějakého agregovaného vlivu. Systém zůstává jednoduchý a umožňuje zahrnovat věci tak, jak se situačně vyvíjejí.
Ovšem:
A) agregovaný vliv není o nic více realistický
B) ve většině případů se jedná o "subjektivní realitu" ... když budeš hrát se svoji družinou, tak si ve svojí bublině tu realitu namodelujete po svém a budete happy. Až k vám přijde nový hráč, který si bude myslet, že boji nablízko rozumí víc než ty a vloži do toho svoje zkušenosti, tak se budete stále hádat, jestli opravdu je možné nalehnout na štít, nebo jestli kopí má opravdu takovou výhodu, jakou tvrdíš ty, nebo zda tě opravdu může on ohrozit srolovanýma novinama, jak je přesvědčen. A systém vám nedá žádný nástroj na to, aby vás rozsoudil, aby řekl "v rámci hry je realita takováto, žijte s tím".
Opakuji, ten, kdo bude schopen do družiny prosadit svoje vlastní vidění reality, bude v takové abstraktní hře spokojen, čochrat blahem a bude mít pocit, že hra nemůže být reálnější. Jeho méně šťastný spoluhráč, který svoji vizi neprosadil, bude trpět ve virtuálním světě jiného hráče, kde mu je daná představa reality cizí a nesmyslná.