Moji hráči se dostali do stavu, že už neřeší, co mají jejich postavy po kapsách/v batohu a neptají se, jestli je v hospodě půllitr nebo židle. Ale je to pro ně maximum. Dále jít nechtějí. A nemám jim to za zlé, když jsem sám hráč, tak také raději řeším, než abych tvořil.
Pokud jde o skutečné pozadí, které se uplatní více sezení a zasahuje do minulosti postav, s tím si práci dají, ale pokud jde o jednorázové informace, a těch je valná většina, tak je jednodušší vzít co nejgeneričtější prvek, který všichni známe a tvořit není třeba nic.
Věta: "Vstoupili jste do rušného baru" je sama o sobě ve chvíli, kdy všichni vědí, jak prostředí vypadá, dostatečná a není třeba nic tvořit. Hráči vědí, proč do baru šli, vědí, co v něm očekávat a bar ožije sám od sebe, jakmile se v něm něco začne dít (ať už ze strany hráčů, nebo GM). A většina věcí je běžná, potom je spousta času zabývat se jen důležitými odchylkami.
Je pravdou, že většinou hrajeme hry, kde se akutně něco děje a tahounem hry je onen děj a nutnost ho řešit. Třeba kdybychom hráli hry více o vztazích, prokreslování charakterů, snech a touhách, tak by se hráči do tvorby zapojovali více. Jen jsem zatím nehrál dlouhodobě s nikým, kdo by tak chtěl hrát.