York píše:
Házet si kostkou mi nepřijde moc dobré. To totiž znamená, že budeš muset pokaždé vymyslet 6 možností a 5 z nich pak zahodíš.
Tohle je špatné u nějaké base mechaniky (třeba jako drd2), protože to zpomaluje hru, ale u něčeho, co se dostane do hry jednou za sezení nebo míň je to úplně v pohodě, protože nutnost obsadit celou kostku možnostma funguje jako brainstorm. Pátá a šestá možnost už bývají zajímavé.
Ebon píše:
Mě přijde, že pokud zkoušíš vymyslet reakci šílence rovnou ad hoc, tak jsi omezen vlastní normálností a mechanismy vlastního uvažování. Snažím se říci, že když to budu vymýšlet rovnou za hry, tak mi ty reakce časem nepřijdou jako reakce šílence, bude tam chybět ta nevyspitatelnost.
viz ten brainstorm. Ale určitě nebude problém napsat d20 tabulku na všemožné šílené chování.
Beztak si myslim,
a) že málokdo přijde na hru (konkrétně dnd) s tim, že chce hrát šílenou postavu. A pokud ano, tak na to žádné mechaniky nebude potřebovat ]:->
b) že by neměl vypravěč nutit hráče hrát šílence, jen protože mu to padlo na kostkách.
b) že nejlepší je to šílenství, co vzejde ze hry. Ať už díky hráči nebo na popud vypravěče.
Jak to jako DM podpořit:
1) Nevěřili by jste, tak je efektivní
při vstupu do Lesa Šílenství rozdat mezi hráče papírky
"dostaneš 1xp, když tu budeš mít sex"
"dostaneš 1xp, když zraníš někoho z družiny"
"dostaneš 1xp, když zařídíš, aby se družina rozdělila"
"dostaneš 1xp, když ukradneš jiné postavě něco na čem jí záleží"
(tohle jsem nedávno vyzkoušel a hned bylo vidět, jak jsou různé character koncepty flexibilní)
2)
Tentokrát tempting nejen metagamem, ale přímo ve fikci
"kdykoli použiješ svoji vlkodlačí sílu, tak získá i vypravěč jedno použití. Tzn až se mu to bude hodit, tak bude směnu hrát šílence za tebe"
"kdykoli tasíš hannibalův magický meč, tak musíš musíš svému mrtvému nepříteli sežrat srdce"
3)
Dovedu si to představit i jako soft manévr od vypravěče :)
"Jestli nechceš umřít tim krakenovým útokem za 2k10, tak se mu můžeš vrhnout přímo do středu chřtánu a všem zubům se vyhnout. Pokud to uděláš a přežiješ/prosekáš se vem, zůstane ti klaustrofobie"
4) Nevymejšlet na to žádný mechaniky, ale
dovést k šílenství hráče :D
- Hrát ve světě, který je tak brutální, že stáhnout někoho z kůže a vystavit jako odstrašující příklad je nejsnazší způsob, jak vyjednávat s barbary.
- Nejbohatší muži v královstvích, ať jsou jako Caligula.
- Ať prokletá postava naráží na tolik revenge spirits vydávajících se za obyčejné lidi, že za chvíli ani hráč nebude vědět, komu může věřit
5)
Zapojit ostatní hráče a potají se s nima domluvit, že různé halucinace, paranoiu apod. nebudou kazit, ale podporovat, aby hráč ani netušil, že je jeho postava šílená. Psal o tom Aljen na rpgf a už si to vůbec nepamatuju, ale vypadalo to zajímavě (i když dost jako šikana hráče)
Všechno co jsem napsal, kromě bodu 5, platí i pro zlé postavy. Začínat se zlou družinou nám nikdy nevydrželo. Mnohem přirozenější je se ke zlé postavě propracovat. Navíc antiherové jsou cool.
Píše:
Ad Lawful (vs Chaotic, vs Good): Autoři do manuálu zapomněli připsat jeden důležitý detail, který by bylo vhodné si pořádně připomenout: přesvědčení mají postihovat i běžné jedince a nevystihují dokonalé ideály svého principu (takové hledejte výhradně v okolí Sigilu)
Právě naopak. Jediné přesvědčení, který bych asi na svojí hře zkousnul je takové to olschoolové, že všichni lidi jsou neutrálové, čarodějové a démoni jsou chaotic a klerici a andělé jsou lawful. Nebo něco v tom smyslu. S tím se pak dá pracovat v různých mechanikách (svěcená voda zraňuje všechny chaotic, svatý meč může používat jen někdo lawful...)
Lidi jsou tak strašně všestraní, že bude vždycky snazší orientovat se v nich podle motivací, než podle přesvědčení. Jediný, co nám přesvědčení v drd a dnd kdy dalo, bylo omezení. "No bylo by to epic, kdybych toho záporáka teď zabil, ale jsem Lawful good, tak nemůžu" apod.
Ten severus snape jak píšeš se na tu osu nedá umístit. Inkvizitor, co upálí všechny tři lidi, protože neví, kterej z nich byl démon taky moc ne. Co boromir? Nebo Harry Dresden? Nebo Dexter? ... Přesvědčení jsou worthless (nebo se v nich prostě neumim orientovat)
Jediný, co je na tom zábavný, jsou tyhle alingment chart memes :)