???
- bla bla bla psychology bla bla bla
- Isobel: It is reality what you are talking about. This is about fiction.
přestaňte řešit nesmyslné definice lásky demonstrované na ženách které kvůli vám zhrzly. Zhrzená žena je šílená * a šílenci se přesvědčení vymykají a jsou navíc nehratelní. (
pouze náhlý výtrysk pudu sebezáchovy mi zabránil na místo hvězdičky doplnit jistou genderově nekorektní jízlivost.
Podobně jestli je sobectví zlo nebo ne si děte řešit na fildu na úvod do filosofie.
Podstatné je, co herně funguje, a definovat vertikální osu přesvědčení pomocí toho kde leží zájem postavy při jejím rozhodování (tj. jestli na ostatních nebo na sobě) je ověřené funkční řešení (které nakonec obvykle vede k tomu co by se označilo jako "dobré" / "zlé" jednání, takže to plní účel). Jestli to je filosoficky přesné je naprosto nepodstatná otázka.
Gurney: Vidíš, a já z herní praxe tvrdím, že jsem nic neredefinoval, jen jsem trochu ujasnil jak se k sobě věci váží. Když uvažuješ o nějakém obecném "zlu" tak to při tvorbě a hraní postavy prostě nikam nevede. Lawful Good postavy bojující za lidské uprchlíky osidlující nový kontinent poté co byly vyhnáni ze starého jsou Lawful Evil postavy pro skřety, co na tom kontinentě žili celá staletí předtím a teď jim tam vpadla nějaká parta magorů s divnými bohy a kdovíčím dalším.
Nakonec zákonitě skončíš u hádky o to jestli něco je nebo není zlé.
Já nabízím řešení - chápej při tvorbě a hraní postavy "Good" jako postavu, jejíž jednání se řídí tím, co je nejlepší pro ostatní / celek, "Evil" jako postavu, která se řídí tím, co je nejlepší pro ní...
...a ve výsledku dostaneš hru, kdy "Good" postavy budou dělat skutečně "Good" věci (převážně, povětšinou, hlavně... z pohledu jich a většiny kterých se to týká) a "Evil" postavy nakonec budou dělat skutečně "zlé" věci (protože jebat na ostatní nakonec tak nebo tak někde budou chodit přes mrtvoly - zvlášť ve fantasy RPG asi dost doslova)
To co nabízím není redefinice, ale berlička sloužící ke snazšímu pojetí věci.
(a btw. můj příklad s Churchillem neměl být obhajoba Churchilla, doufal jsem, že z toho dokážete vyabstrahovat pointu - odmysli si Churchilla pokud Tě tam tak děsně irituje - moje pointa bylo zmíněné Coventry dilemma)