Příběh se odehrává v době posvátného svátku původních obyvatel močálů před příchodem lidí. Svátek je spojen s trhem, jenž pro ně má nejen faktický a oslavný, ale i mystický, symbolický a kulturní význam.
Tato slavnost se koná jednou za cyklus, ten však vůbec nemusí být totožný s lidským rokem nebo jinou lidskou periodou (může být i nepravidelný - např. pokaždé, když vykvete posvátný strom uprostřed bažin - někdy jednou za tři roky, jindy jednou za třicet...) Lidé o ní moc nevědí, mají jen pár legend a povídaček, které však popisují věc jen z jejich pohledu - nikdo o tom ale s postavami nebude chtít mluvit, jakoby to téma bylo špinavé (pro lidi jde hlavně o hororové příběhy)
Po ztezkách, které vedou skrz močály, ale které lidé nemohou běžně spatřit, se scházejí původní bytosti (močálově stylizovaní fey, staří (
staří - to však nutně neznamená ultramocní) elfové, příslušníci národů které na kontinentu dávno vymřeli a jsou už jen v lidských pohádkách atp.), na místo, které je běžným lidem skryté, aby se trhu zúčastnili.
Postavy tak budou moci neustále někoho vidět v dálce, když jej však zkusí sledovat, nebudou mít naději. Někoho potkají jak si volně vykračuje bažinou zatímco budou sami spěchat na druhý konec mokřadů, když tam v plné rychlosti uřícení dorazí, potkají jej tam, jak tam po tajných ztezkách došel v klidu a beze spěchu před nimi, dává si oběd a hraje očividně už alespoň deset hodin rozehranou hru Go. Nějací poutníci je budou nenávistně odrazovat, ať v tuhle dobu táhnou z močálu pryč nebo ať někam zalezou, jiní je požádají o pomoc (třeba s táhnutím věcí nebo ochranou) - postavy si tak budou moci s průvodcem zkrátit cestu pomocí ztezek. Jiní budou vytahovat prastaré křivdy a mohou zkusit postavy najmout jako žoldáky v honbě za (více či méně oprávněnou) pomstou. Někdo může postavám zkusit něco prodat nebo od nich něco koupit - něco na pohled nesmyslného (např. tři nádechy), na co pak ale postava tvrdě dojede (v okamžiku největší fyzické námahy při pronásledování nebo uprostřed boje se začne na tři kola dusit)
Svátek vrcholí Krvavým úplňkem, kdy se nad mokřadem zvedne měsíc, jenž jakoby byl skutečně zalit mořem rudé tekutiny. Po neby z něj budou odpadávat rudé kapky a jako ztemnělé rubíny se budou mísit se mezi hvězdami a v matně rudé budou odrážet jejich svit. A mrtví z minulosti těch, kdo budou tou dobou v bažině, navštíví živé.
Někteří ve snu, jiní jako přízraky, další v podobě nemrtvých.
Ti, kdo budou na vyhrazených posvátných částech tajných míst a ztezek, budou před řáděním naštvaných mrtvých chráněni, někteří z nemrtvých to ale ponesou těžce a budou taková místa nenávistně obcházet (a kvílet, řvát nebo útočit na jiné, co půjdou dovnitř či ven), jiní si půjdou vylít svůj vztek na nevinných (to neznamená, že by byla celá bažina najednou plná zombií - různí nemrtví se budou potloukat okolo a normální člověk když bude mít štěstí je pouze uslyší v dálce... když bude mít smůlu...)
Ti, kteří budou navštíveni mrtvími, kteří na ně nemají vztek, si s nimi budou moci popovídat - rozloučit se, pokud to nestihli, zavzpomínat, urovnat nesplacené dluhy...
Postavy tak budou procházet příběh v bažině, která si za jejich zády bude prožívat pokračování svého vlastního dávného příběhu. Tyto dva spolu mohou průběžně více či méně interagovat, jak se Ti bude hodit.
Ke konci, jak bude příběh postav vrcholit, nastane noc Krvavého úplňku - a její kouzlo může zasáhnout i postavy samotné. Příběh postav (a intuitivně i vše ostatní v celé bažině) se na jednu noc zastaví a postavy si budou moci prožít část cizích příběhů. A budou moci potkat staré, dávno poražené nepřátele, co si s nimi přijdou ze záhrobí zkusit srovnat účty - stejně jako své dávné známé... budou se tak muset utkat s "cizími" nemrtvými a utíkat před těmi vlastními, aby se později setkali s mrtvými rodiči, milenkami, přáteli...
...a s rozedněním vše minulo a svět se tvářil, jakoby se ani nic zvláštního nestalo.
Hm. Skoro by mi takový námět přišlo líto vyplýtvat na vytvoření pouhého backgroundu, ale feel free, já si to pak někdy rozpracuju sám do vlastního příběhu :D
Jinak mě tak napadá, že pro noc Krvavého úplňku je nádherná inspirace
TADY
(kur... no do... - jeden z nejlepších single dílů Babylonu 5 a jeden z mých oblíbených příkladů toho, jak má vypadat dobrý filler - vždycky jsem myslel že autorem je autor Babylonu 5, jako u skoro všech ostatních dílů, a on to je Neil Gaiman. Ten chlap se nasere snad úplně všude kde to za něco stojí, aby se tam podepsal pod ty nejlepší kousky...)