Nemám problém s tím, že by byla krátká sezení, ale spíš kde najít každý týden několik hodin času na přípravu dalšího sezení.
Nakonec mi nejlépe pomáhá intuitivní systém pravidel, naučit se těžit z nápadů hráčů a dost improvizovat. Na druhou stranu je nutné mít v hlavě pár zápletek, aby hráči nikdy neměli pocit, že "mají vše hotovo". Když před nikým neutíkají, tak potřebují něco získat, někoho ochránit, nebo mají už od konce minulého sezení třeba v plánu navštívit hlavní město a jeho vyhlášené lázně a bordel… A když vím, kam postavy jsou, není problém jim připravit scénu, která odstartuje další zápletku.
Takže za mě nejhorší, co se může stát, je když ani hráči ani PJ neví, co by se mělo podniknout. Je to horší než pizza a smskování dohromady.
P.S. Jak teď koukám na datum, říkejte mi Šaman the Nekromancer :)