Almi: Popravdě? Já nevím. V těchhle testech sám sebe od sebe nemám dostatečný odstup, nikdy. Řekl bych ale, že jsem na hraně všech těch přístupů. A krom toho jsem příšerně náladovej - takže hru od hry to beru jinak...
andtom: Pořád opakuješ, bez ohledu na argumenty jiných, dokola jakousi velkou pravdu, která se ale objevila ve tvé hlavě, nikoliv v pravidlech ADnD. Je sice hezká, majestátní a velmi křesťanská, ale s realitou pravidel ADnD fakt (a bohužel) nemá nic společného. RAW (Rules as Written) i RAI (Rules as Intended) říkají něco úplně jiného - i když svou interpretaci zopakuješ ještě osmkrát, opravdu se nic nezmění :o)
Prosímtě, kde jsi vzal, že Domination má zakázány útoky proti sobě? Jen "self-destructive orders are not carried out" - když dá facku panně, tak ji to nezničí - ale o status paladina ho to spolehlivě připraví. Stejně jako když se třeba neodváží vstoupit jako první do neprozkoumané místnosti (jak doporučuje skvělá doplňující příručka Paladins Handbook)...
A fakt myslím nemá smysl reagovat na dotazy typu "proč by GM používal pravidla, která má k dispozici a která mu tvůrci dávají". Je to prosté - pokud autoři pravidel stráví asi pětinu popisu postavy tím, že analyzují, co by s postavou udělal charm, naznačují tím hráčům i GM, že na to jednou dojde.
A fakt nechápu, co tím chceš říct. Jako že by měli GM v ADnD v družinách, kde je paladin, přestat používat kouzla ze škol Enchantment/Charm? T.j. ignorovat šestinu pravidel o magii? Ale to nemyslíš úplně vážně, ne? TO opravdu nejsou hypotetické otázky, to je debata o tom, že už nehraješ ADnD, ale AndtomnD, které má úplně jiný feeling, než původní pravidla.
V 4e opravdu ničí postavu nesmeteš, pokud se jako GM budeš řídit pravidly a doporučenímí, to ti garantuju. Když nastaviš encounter tak, jak ti GM Guide radí, tak TPK příliš nehrozí, natožpak to, že postava, kterou jsem si vybral, se změní v postavu, kterou jsem si k hraní nevybral...
"staré idealizované příběhy jsou předobrazem paladina"
Hm, zdá se mi, že jsem popsal stránku zbytečně. Tak ještě jednou - nejsou. Předobrazem (ADnD) paladina jsou nové příběhy, které ignorují staré příběhy. Zkus mi ukázat opravdový historický (nebo před-romantický) vzor paladina a dám ti za pravdu. Jen tě lehce varuju, dostáváš se na hodně tenký led, protože o tom (IMHO) vůbec nic nevíš. Soudím z toho, co píšeš a osoní zkušenosti člověka, který musel ke zkouškám přečíst většinu rytířské lyriky a epiky (část bohužel i v mittelhochdeutsch)...
Naopak - paladin v 4e ti umožní zahrát si Lancelota, a to přesto, že se vyspí s dívkou, která ho očarovala magií a pro ni pak zabíjí. Anebo Percevala, který v amoku zabije dobré rytíře, případně sv. Jiří, který vyhrožuje pohanům, že na ně vypustí draka, když se nedají na správnou víru... Protože tohle jsou praví paladini, a ne ti morální kastráti, které vytvořili autoři fantasy ve 20. století jako vzor pro teenagery (tím myslím třeba Dragonlance, které upřímně nesnáším) jako ukázku pseudovýzev.
Ve 4e si z gustem užiješ Achilea jako paladina svého vládce, který je vázán kodexem poslušnosti, ale odmítá ho z lenosti a pocitu vyvolenosti poslouchata, máš svobodu prubnout si Tristana, který nadřadí lásku všem zásadám, zahraješ si i Kukulína svázaného X geasami a sliby, ale vraždícího nemluvňata na potkání. A přitom budeš hrát povolání, které sis vybral, a ne to, které ti omezil GM (třeba proto, že ti na charismu nepadla 17, ale jen 16)...