Gurney: +1
K článku:
Osobně bych doporučil, zbavit se těch proklamací na začátku. Sice chápu, že se chcete nějak vymezit, ale nezní to moc přesvědčivě. Také ta zmínka o zkušenostech v rpg designu mi přijde trošku alibistická. Dejte to pryč, nepomůže to, jen upozorňujete na určitou nejistotu, kterou v tom minimálně já cítím. Čtenář si udělá obrázek i bez toho.
V těch úvodních odstavcích mi přijde, že se snažíte vydefinovat nějaký "správný" herní styl. Ve skutečnosti jen říkáte, "po dlouhé době, po bolestném vývoji, hrajem takto." Jde to říct víc na rovinu a méně kudrnatě. Pozorný čtenář si toho stejně všimne.
Vyhoďte zmínky o jiných systémech, nejsou věrohodné. V podstatě tam jsou jen poměrně staré, universální a velké pravidlové systémy. Žádná zmínka o něčem novém. Fate má verzi 3.0 a je hodně jiný než původní FATE. GURPs hraje jen minimum lidí. DnD 4E jde podle mě přefluffovat téměř na cokoliv (delta team v afganistánu), ale chápu že přihlásit se k velkému komerčnímu systému může být problém.
Věcně. Celé je to o jednom způsobu přípravy hry a já nevím proč by zrovna tenhle způsob měl být správný. Nicméně, je to základ, který by si vypravěč měl udělat. Vědět kdo je ve hře, kdo věci mění a kdo je posouvá. Tušit, jak mohou některé důležité akce změnit chod "světa" a které to jsou, které změny jsou naopak nevýznamné. Nejsem si ale jist, jak moc divergentní (versus konvergentní) je takový přístup, protože nakonec jen něco cpete do kostry světa, namísto kostry příběhu. Jak bylo napsáno výše, připomíná to malinko sandbox, alespoň v některých rysech.
Problematika takového přístupu je v tom, že si hraje na jediný správný, ale bohorovně přehlíží zjevnou skutečnost. A totiž, že tak jak si můžu hrát na mocné organizace, jejich vůdce atd. tak si klidně můžu hrát na tisíc dalších věcí, například přerod žoldáka v hrdinu pod vlivem okolních událostí. Nakolik je jedna hra lepší než druhá nebudu hodnotit, nicméně v té mé bude síť událostí úplně jiná a movers and shakers budou také zcela jiní. Tohle je obvyklá chyba simulacionistů, kteří si myslí, že existuje jen to jejich pojetí světa a nechtějí si připustit, že si vykousli pouze malý kousek vypravěčské techniky, kterou považují za dogma.
Už to tu padlo, tak se jen připojím. Ta czenglish je docela náročná na čtení. Zkuste psát tak, aby čtenář nemusel vědět, že nod je uzel atd. Chápu že některé věci se lépe chápou nepřeložené, protože jde o zažité termíny, ale tohle není ten případ.