ad1 - ujišťuji Tě že mé články nemají nic společného s narativismem ani žádnou hrou která má něco s The Forge, pokud to není článek výslovně o dané hře (mám pořád rozepsaný to MlwM). Tenhle článek prostě řeší konzervativní pojetí RPG - immersionistické či dramatické, pokud na tom trváš...
Svobodnou vůli si můžeš řešit v Rozličném na RPG F s Jersonem, Argonantem a ilgirem, vřele doporučuju, mě to vždycky bavilo. Pro účely této tématiky je odpověď jasná - svobodná vůle je, protože je vnímána a lidé v ní věří. V rámci RPG to znamená dělat vlastní rozhodnutí která zpětně ovlivní příběh férovým způsobem (neslovíčkařit!)
píše:
Dalsi vec, ktera mi neni jasna je kolize Pribeh x Svobodna Vule x Roleplaying (dale jen P, SV, RP) – proc pri kombinaci dvou prvku ke kolizi nedochazi (nebo snad muze?) a proc při pridani tretiho prvku ke kolizi dochazi? Orijde mi ze ti nemas uplne dobře nebo jasne vysvetlene.
Nevím. A - a to je rozdíl mezi námi dvěma a našimi přístupy k RPG teorii - nezajímá mě to. Pro hru to není podstatné. Prostě dvě prvky spolu vyjít dokáží snadno, třetí se vměstnává na úkor jednoho z předchozích (případně na úkor obou). Nevím proč to tak je. Určitě by se na to dala udělat celá studie a přeji hodně štěstí při jejím sepisování, rád si jí přečtu. Nicméně praxe mě naučila (tj - v praxi jsem nesčetněkrát viděl) že to je prostě fakt a takhle to funguje.
píše:
- P+SVxRP...
gameistické - whatever, Ron si taky s termínama dělá co se mu zlíbí. Pokud se Ti nelíbí G, tak pro mě za mě třeba "strategické".
Jak jsem psal v článku a ještě jsem to zdůraznil - každá kombinace obsahuje třetí prvek v určité malé míře. RP v tomto pojetí má prostor ve scénách tvořících... jak tomu řikáš? color? feeling? - ne že by tam nebyl vůbec, to by pak byl trochu jiný wargameing. Dále jsi také asi propadl příliš představě že se bavíme o realitě - tohle je model, čistá forma. Pochybuji že se takhle čistá podoba nachází ve více než velmi málu skupin, obvykle bude třetí prvek přítomen a bude formu trochu narušovat.
Ano, motivace je pak otázkou tvorby postavy atd. Problém je v tom že vzniklé postavy jsou ploché, při roleplayingovém střetu s něčím jako "morální dilema" jde RP pryč a nastupuje chladná úvaha prostředek - cíl. (opět - čistá forma. Jde o to že v porovnání se zbylými kombinacemi je zde RP silně v pozadí)
píše:
-RP+SVxP...
Povšimni si, že to je právě tato kombinace, ze které později příběh do trojice doplňuji. Pointa spočívá v tom, že samozřejmě můžeš odůvodnit nějaké rozhodnutí, jenže tím omezuješ svobodnou vůli - spoutáváš ji pravidlem "při střetu RP a P rozhoduji podle P a zpětně odůvodňuji". Přímo to tam píšu - dochází k omezení svobodné vůle pod záminkami/hesly/výroky "kvůli příběhu" "abych nekazil hru" atp, tedy hráč se rozhodnee úmyslně tak, jak si myslí že by to postava spíš neudělala a pak to odůvodní. Když to udělá už popáté, tak to myslím je docela očividný zásah do RP i SV.
Hldání objektivního posouzení - opět, RPG F, rozličný, Argo, Jerson... ohledně problematiky - co se mě týče - je rozhodující dojem hráče, ostatních hráčů a ST. I kdyby byl Bůh Hospodin a ZNAL objektivnější hodnocení, tak mě nebude zajímat, protože tohle je to které se týká hráčů a jejich zážiku ze hry.
píše:
Dale pises, ze v jedne z tvych her...
Protože ty hráče znám? Protože jsem s nimi hrál víckrát a vím, jak hrají, a že jim jde (nebo alespoň tehdy šlo) o čistý RP? Byli to aktivní hráči z hlediska roleplayingu, cž bylo štěstí, protože tím vytvořili hru která a) byla výborná b) mě poskytla materiál pro sformování těchto myšlenek.
Jinak jsi zjevně nečetl pozorně - aktivní hráči nejsou podmínkou funkčnosti mé techniky. Jsou pro ni jen nejvhodnější. O reaktivních hráčích viz můj předchozí post Alnagovi (ten před tím Tvým)
píše:
Motivaci se pribehu ucasnit? Jakeho pribehu
Neber-všechno-tak-šíleně-dolova. Tohle neni fyzika a jestli Tě někdy budu zkoušet na známky, tak nebudu chtít doslovné citace, věř mi :)
Motivaci se zaplést do úvodní části příběhu (zápletky) a pak v něm vydržet. Role ST zde je stále platná a jeho úkolem je připravit NPC - antagonisty, které budou aktivně jednat na svých zájmech, čímž oživuje svět (tj. věnuje se oživování světa, místo bagrování hráčů do příběhu, když to tak řeknu). To je nejspíš ta část, která Ti tam chybí - ST nejedná jako "nečinný bůh" jak si posal v nějakém svém článku, prvě naopak! ST jedná jako velmi činná část celku - na něm je sledovat, kdo se o co zrovna snaží a snažit bude a v čem se tyto snahy vzájemně kříží a jaké to bude mít důsledky.
ad Příběh první - stále předpokládám, že se bavíme o hře, tedy o něčem, co má lidi bavit, tedy předpokládám že ST nepřijde za hráči s tím, že "má příběh ze sci-fi" když všichni chtějí hrát fantasy - i v "příběh první" stále platí to co uvádím v jiných článcích, a to, že před hrou se má dohodnou o čem hra bude. Stejně tak očekávám že pokud někdobude chtít hrát něco ne-úplně sedícího tak ST trochu upraví příběh. Přiznejme si, Příběh první a Postavy první jsou opět "čisté formy" - běžný je spíš onen mix. Tyto čisté formy uvádím spíše pro ilustraci pointy s tím, abych čtenáři osvětlil dva přístupy ze kterých se skládá nejběžnější reálná situace - onen kompromis mezi nimi. (pravda, není to ode mě fér, ale občas prostě čtenáře nezatěžuji s komplexní podobou svých myšlenek - zvláště když ta ilustrativnější působí stejně dobře. Nedělám to, protože bych si myslel že je čtenář debil - dělám to pro svou lenost - je to kratší, a pro lenost čtenářovu - nemusí nad tím tolik dumat a dostane tytéž informace v textu o polovičním rozsahu)