Družinka již ví, že před nimi i za nimi mohou být nemrtví i ti, kdo je vedou. Přesto se zastaví a uprostřed temného podzemí se začnou prát a hádat. Nahlas samozřejmě. Nemůžu si pomoci, ale to je sebevražda.Máš recht, ale problém je často způsoben tím, že hráči nemají dostatečný pocit nebezpečí, takže ho necítí ani postavy. Jakmile se postavy zastaví a začnou hádat, pomáhá zvuk blížících se kroků, i kdyby měl být smyšlený. Prostě připomenutí.
„Dohadovací“ scény jsou i ve filmech a v místech, kde by podle logiky neměly být.
Zaznamenal jsem případy, kdy hráč přetáčí kostku, aby měl zásah a nebo kritický zásah. Takový hráč si neuvědomuje, že tímto kazí hru nejen sobě, ale i ostatním a vypravěči. Hra přestává být vyvážená.Takový hráč má evidentně dojem, že neuspívá tak často, jak by měl, a nemá možnost zasahovat do výkonů své postavy, všechno co má k dispozici jsou pevně stanovené schopnosti a hod.
Občas vaše postavy jednají po skončení rozhovoru jakoby NPC přestali existovat, jakoby string NPC byl ukončen a tudíž vás nevidí, neslyší, neznají? Prostě dokončíte hovor a ještě v domě NPC se začnete bavit o tom, co vám řekla a dokonce i nad tím debatovat. Pozor, NPC (a tedy Velký bratr DM) vás slyší a může na to reagovat!Opět trik z filmu – ukončení rozhovoru je nejen verbální, ale i prostorové – chlápek v hospodě si odsedne, postavy jdou odvedeny z jednací síně, Cpčko odejde … Je třeba mít na paměti, že hráči ne vždy udrží představu scény stejnou jako Vypravěč. Když Vypravč o někom přestane mluvit, hráči automaticky předpokládají střih scény nebo že postava je pryč.
A pokud CP z nějakého důvodu zůstává na místě a postavy také, je třeba to výslovně zmínit a připomínat.
Jakmile postavy zmíní jméno, tak se rovnou zeptá „Můžu vám ještě nějak pomoci?“ nebo tak něco – lidé to tak také dělají.
Zvláště u začátečníků lze některé takové chyby eliminovat prostě tím, že pro ně nenecháš prostor.
Nevím jak na přehrávání, nesetkal jsem se s tím. Vlastně jednou jo, když kluk tvrdil Gestapákům, že je koště. Pak holt nezbývá než střelit do hlavy, což jsem taky udělal (postavu, ne hráče).
Rozmluva s neexistující entitou, tedy s Vypravěčem - to jsem moc nepochopil. Myslíš tím něco jako hraní na jevišti, kdy hráči mluví k postavě jiného hráče, ale jsou otočeni směrem k "divákovi", tedy k Vypravěči?