Zachytil jsem tenhle článek mezi těmi náhodnými, co se ukazují na titulní stránce dole. Dovolím si reagovat na některé závěry.
1. nelogické chování postav. To znám velmi dobře, na druhou stranu, zůstat v roli a soustředění po několik hodin, může být těžký úkol i pro herce Národního divadla. Snad by pomohlo nějaké domluvené znamení, naznačující hráčům, že teď se hraje. Případně vkládat jasně oddělené přestávky. Ideální pro vyřízení důležitých SMSek.
2. přehrávání. Tvůj příklad s trpaslíkem je pravděpodobně jen únikový manévr hráče, který se ocitá v pro něj nepříjemné situaci. Udělá prostě vtip a tím skutečně rozbije scénu, ale nedělá to jako přehrávání. Toje zástupné, klamný manévr. Je to chování časté, u některých lidí typické, ale přesně tam často zjistíš, že takto jednají i v RL. Prostě ventilují nahromaděný stres vtipem.
3. Tenhle nešvar jsem si vůbec neuvědomoval. Teď mi to přijde jasné :). Vybavuje se mi, jak často byli spoluhráči zaskočeni přímou řečí mé postavy vůči jejich a jak nesví se cítili :). Ačkoliv máš tedy pravdu, exituje ne-malá skupina hráčů, kteří prostě nedokáží takto jednat a GM je pro ně berlička, kterou rádi využívají. Ten by měl pak hráče vést k samostatnosti a ne vždy aktivně zaskočit. Tím jen podporuje tento nešvar.
4. cheatování. Někdy se mi to stane. A vím proč (tedy si to aspoň myslím). Z předchozích her jsem byl tak nějak zvyklý, že neúspěch je následován trstem. Konkrétně v d20, kde je rozložení hodu velmi náhodné, však i dva neúspěchy po sobě nic neznamenají. To by postava prostě měla zvládnout, je tak stavěná, jsou tak styvěná i pravidla. Tudíž bych řekl, že tu jde spíš o syndrom špatných herních systémů, které hráče nutí k úspěchu v každém hodu. Jsem-li si vědom toho, jak d20 funguje, vím i tom, že jedno selhání stejně jako jeden úspěch jaro nedělá a síla postavy není v absolutním čísle ale v kombinaci jejích schopností. Pak nemusím cheatovat.
5. lawyeři - tento problém já sám pozoruji především u hráčů s menší praktickou představivostí. Hned vysvětlím. Má-li někdo nedostatečnou představu o tom, co je a není možné provést fyzicky, například, hledá oporu v pravidlech a v bazírování na nich. i když jsou pro danou situaci nevhodná. myslím, že zde hodně záleží na osobnosti GM, zda svou autoritou dokáže psaný text rozporovat a přesvědčit lawyera o jeho omylu. Tohle považuji za problém halvněu mladší hráčů a skupin, kde je GM stejné "ucho" jako hráči a nemá ještě dostatečnou autoritu.
6. střídání postav - na základě svých pozorování si troufám tvrdit, že každý hrajeme přibližně pořád to samé. V jednorázovkám, při ope gamingu apod. dokážu hrát i naprosto odlišnou postavu, v dlouhodobém horizontu však ne. Tam se často ukáže, že s malými obměnami stále hraju přibližně to samé. Pohlaví, věk, rasa se mohou měnit. Obzvláště pikantní to může být u crossgender hraní :).
7. JO!, tak to považuji za velký nešvar. Nebo to, když se celá družina nahrne k překupníkovi a hádají se s ním a mezi sebou o ceně a co za to. GM by si měl vždy hlídat vyznění i takové scény, jako je prodej věcí, pokud nechce, aby se z tohoto herního prvku stalo jen počítání zlatých kousků. Naopak, právě zde vidím příležitost vtisknout nalezeným věcem osobitost a tak podobně.
Na závěr se zeptám, bude někde pokračování, jak se nešvarům vyhnout? (možná jsem ho přehlédl)