Problém spočívá v tom, že kdo zná originál, ten špatně přijímá překlad. Sám třeba vůbec neumím skvěle anglicky, ale vyhýbám se překladům D&D (seznámil jsem se s nima v originálu), PC her (ten samý důvod, zvyk). Vůbec to u mě nesouvisí s tím, jaký překlad je nebo není, ale prostě jsem se seznámil s původní terminologií a překlad mi připadá DIVNÝ. A může to překládat kdo chce, přebásňovat, dělat psí kusy ... děkuji, nechci. Myslím, že něco podobného by mě potkalo i v beletrii, ale tu jsem v originálu nezkoušel, pouze si to myslím.
Z výše uvedeného důvodu je podle mě lepší přistupovat k hodnocení překladu tak, že si nejdřív přečtu překlad a pak originál. Nejsem profík přes hodnocení překladů, jen můj osobní názor. A to zdrbnutí tady bych proto bral s rezervou.