Jedna otázka a pár kritických postřehů.
Plánuješ tohle jako herní setting, nebo je to jen takové mentální cvičení co by kdyby?
Teď kritika - změny proti historii by bylo dobré zmínit. Je dost rozdíl, zda by Spojenci neuspěli už při bitvě o Británii, která by požádala o mír, nebo až při vylodění v roce 1944.
Pokud by fungovala Británie, Musollini to v Řecku prakticky "nemohl nepodělat", ale mohl se tomuto dobrodružství v roce 1941 ještě vyhnout. Bez Britů je to složitejší otázka.
Celkově mi přijde, že bereš druhoválečnou Británii jen jako daný ostrov, nikoliv impérium zahrnující polovinu světa. I kdyby bylo RAF zničeno, pořád je tu silné námořnictvo a kolonie, a tedy ne dost silný důvod vzdát se.
Bez vítězného SSSR se Čína nemůže vyvíjet "v podstatě identicky". Vůbec neúspěch SSSR a komunismu ve válce by následně rozdal karty úplně jinak.
Stejně tak s rozdrcením Japonska to není vůbec tak snadné, když v té době ovládalo velká území v Asii, odkud by ho nikdo jen tak nevykopal. Opět je třeba myslet na to, že v Tichomoří nestály proti Japonsku jen USA, ale i Velká Británie. Pokud z nějakého důvodu padla Británie, mohli Japonci obsadit třeba i Austrálii. Vylodění na Japonských ostrovech mohlo skončit naprostým fiaskem, zejména pokud by Američané neměli zkušenosti ze dne D.
Nasazení atomovky na Ruském bojišti nedává smysl - má příliš malý účinek a plocha je příliš velká. Atomovku také nelze dost dobře "nastražit", navíc na území SSSR. Němci rozhodně nemohli mít kompetentnější atomové vědce, když polovina z těch co měli utekla pryč a přidala se k vědcům, které měli Britové a Američané. Na druhou stranu mohli vyvinout mezikontinentnální raketu, na ní vědce měli a pokud by měli důvod, určitě by to zvládli. Roli v tom opět hraje datum, kdy se vzdala Británie - čím dříve, tím hůře pro Německo, protože by nebyl důvod priorizovat raketový výzkum. Na druhou stranu USA na atomovce pracoval od roku 1941 intenzivn právě kvůli strachu, aby ji Němci neměli jako první. Když by Němci vyhrávali klasickými zbraněmi, neměl by prioritu ani atomový výzkum, takže v roce 1945 by USA určitě měly atomovku tak jako tak, ale Německo určitě nikoliv, a i ta mezikontinentální raketa by přišla o několik let později.
Holocaust by pokračoval do té doby, dokud by na německém území žili židé. Byla to priorita. Převoz židů k likvidaci měl vyšší prioritu než dodávky zbraní na frontu i ve chvíli, kdy Německo prohrávalo na všech frontách.
Pokud by Hitelr vítězil, jeho poskokové by neměli šanci ho přesvědčit o zmírnění čehokoliv, protože by byl ještě více neomylný a vševědoucí. Nicméně kromě ve tvém výčtu jsou národy, kterých by se perzekuce asi i tak moc nedotkla. Zato Slované (a tedy Češi) by dopadli velmi špatně.
Po Hitlerově smrti nemůže být ani řeči o tom, že by se špičky NSDAP nějak rozumně dohodly - Hitler by měl dalších 16 let na to, aby stavěl všechny své poskoky proti sobě, křížil pravomoci, rozhodoval se na základě svých nálad, takže okolo by byli jen a pouze vycvičení patolízalové ochotní šplhat dnes po zádech mrtvoly včerejšího "přítele". Jejich poskoci by byli stejní.
Náckové nebyli žádní vzdělaní jedinci z vyšších tříd, právě naopak, byli to násilničtí burani, kterými vzdělaní v Německu lidé opovrhovali. Náckové zase opovrhovali vzděláním. Generálů bylo mezi nimi pomálu, ti opravdu dobří generálové naopak byli nepolitičtí (protože v Německu byla armáda od politiky oddělena). Pokud by Němci vyhrávali, tito generálové by zůstávali, ale tím by se vyhrocoval spor mezi armádou na nacisty. O západní kultivovanosti nemůže být ani řeč, pokud by se kultura síly, brutality a pseudodarwinovského "nejsilnější zvítězí" prosadila a vyhrávala. Je třeba mít na paměti, že děti z Hitlerjugend, který v reálném světě byli pod vlivem nacistů jen pár let by v této realitě dospěly a přijaly tuto ideologii za svou jako jedinou možnou. Už tak dokázaly neuvěřitelně brutálně bojovat při obraně Berlína, ti nejtvrdší z nich by se dostali na vedoucí pozice v různých organizacích a když si představím tisíce takových Heydrichů na důležitých místech, jakékoliv zvolňování mi přijde jako utopie.
Válka by zřejmě pokračovala pořád dál, i když možná z nižší intenzitou, ale nacismu nešlo o mír a dlouhodobý mír byl nežádoucí.
Hitlerův kult by byl nerozbitný i po jeho smrti. Je třeba mít na paměti, že kromě několika evropských států Stalin nic moc nezískal a lidé ho milovali protože museli. Hitler byl zbožňován už před válkou, skvěle na svém kultu pracoval a hodně Němců ho skutečně milovalo. I když se dozvídali, co všechno nacisté provádí za zvěrstva, pořád říkali "Kdyby jen Hitler věděl, co dělají jeho podřízení, on by s tím něco udělal." Rozbít jeho kult by bylo mnohem těžší než u Mao Ce-tunga nebo Stalina.
Pokud jde o další vývoj, tak je to na můj vkus a znalosti moc daleko. Německo by mělo problém v tom, že se v něm zanedbával základní výzkum na úkor aplikovaného, takže pár let z toho ještě mohli žít, ale pak by jim asi vůči USA začal ujíždět vlak. Otázka je, jak by do dopadlo s "židovskou fyzikou", a nevím, jak moc by se dalo pracovat bez teorie relativity v dlouhodobém horizontu a na co všechno by to mělo vliv.
Btw. nezaměňuj megalomanství a psychózu - Hitler byl megaloman a byl by jím i bez psychózy. Obrovská města, budovy, železnice, tanky, letadla, lodě, obrovské všechno, čím větší, tím lepší.
Pokud ti jde o Hitlerovské Německo, nemůžeš z něj Hitlera jen tak odstranit. To zda přežil nebo byl zavražděn už za války by způsobilo obrovský rozdíl.
Jak už jsem psal, ať by útok na Japonsko přišel kdykoliv, na rychlost připravené atomovky by to nemělo vliv, ten jel na plné obrátky kvůli tomu, aby ji Hitler neměl jako první (a byl spuštěn už předtím, než USA vstoupily do války s Německem).
Na druhou stranu si neumím představit, že by USA dokázaly stát mimo válku s Německem. Židé v USA měli dost velký vliv a pokud by deportace evropských židů pokračovaly, tak i bez povědomí o vyhlazovacích táborech by tlak na zapojení USA do bojů stoupal.
Mimochodem je velký, hodně velký rozdíl mezi koncentračním táborem, kde umírají lidé kvůli nemocem a hladu, a táborem vyhlazovacím, kde byl proces "průmyslové" likvidace lidí dotažen do konce k maximální efektivitě (a který by byl i nadále vylepšován).
NSDAP žádnou vojenskou moc nerozdělovala, ta byla rozdělená už předtím. Němci možná nebyli ovládáni armádou, ale měli silně vojenské smyšlení - silná armáda byla nutnost a sloužit v armádě byla sice povinnost, ale vítaná (kromě pár jedinců). Nevím, o jaké vládě mluvíš, ale "dostat generála do vlády" je nesmysl. Musel bych si to ověřit, ale mám dojem, že vojáci vůbec politicky aktivní být nesměli.
spojování funkční naopak probíhalo v SS, což byla obrovská organizace, a její bojová složka byla jen malou částí. NSDAP a transparentnost toho, kdo je u moci? To leda jako anekdota. Právě naopak, u moci byl ten, kdo se dostal k Hitlerovi a nechal si své myšlenky schválit. Jenže dostat se k němu nemuselo být tak jednoduché, a takový Martin Bormann měl jako osobní sekretář velkou moc jen tím, koho (a za co) k Hitlerovi pustil, případně v jakém pořadí, i když v žádné oficiální hierarchii nefiguroval. Rozdělování pravomocí a jejich křížení bylo velmi časté a naopak velmi netransparentní. A dost pochybuju, že by se to jen tak zpřehlednilo, navíc zevnitř.
Odbory - to ses asi spletl, ne? Odbory byly jedny z prvních, které Hitler zlikvidoval, protože je považoval za zlo, a průmyslníci mu za to byli vděční.
Vnitřní skladba Německé říše by byla velmi pestrá, to rozhodně. A taky velmi nepřehledná.