Jerson píše:
Prostě nemám rád, když proti nabušenému hrdinovi se pošle potvora, která má být nebezpečná, a tak se udělá ještě větší a nabušenější. Tenhle přístup mi přijde strašně tupý a primitivní.
No tak já třeba kdybych si měl vybrat, jestli bojovat s divokou kočkou nebo tygrem.. mám jasno :) (pro S&F => ano, kdyby se jednalo o mazlení, bylo by to těžší) :))
Je jasný, že nějaký ty limity jsou, ale přijde mi dost krátkozraký se opírat jen o to, co vidíme kolem sebe teď a tady. Stačí nakouknout do třetihor, co tam bylo za potvory a hned je jiná dimenze představ, co ještě svaly a kosti snesou... U zvířat je to vůbec hodně těžký, jejich síla a rychlost mi na velikosti nepřijde až tak přímo závislá, spíš na prostředí a co potřebujou.
Když se onehdá porval náš pejsek (cca 60 kg) s takovym malym zakrslíkem (cca 9 kg), nestíhal sem sledovat ani jednoho.. a ten malej, světe div se, prohrál :)
Třeba má minotaur taky zvířecí svaly a reflexy, ne lidský :))))
Kdysi sem viděl dokument o nějakym genu, kterej dával lidem výjimečnou sílu. Měli díky němu jinak poskládaný svaly, ne podélně podél kostí, ale nějak jako šikmo, příčně. Takže když zatnuli, nemakalo 6 svalů, ale 12.. a bylo to znát :) Když se takle mohou lišit lidé, zvířata se jistě budou lišit ještě víc.. a oč víc se mohou lišit bájná zvířata? Dokonce i z toho trapně biologického, maximálně racionálního hlediska!