vlkjakouši™ píše:
Když to zase složil, vždycky mu nějaké kousky zbyly.
A přístroj vždycky fungoval i tak.
Dříve s tím konstruktéři počítali a tak používali redundanci jako obranný mechanismus, prostě tam byly některé věci navíc.
Dneska je v přístrojích jen to co tam být musí a často ani to ne, a aby to toho nikdo nemohl šťourat, tak místo plochých a křížových šroubků se používá 54 různých nekompatibilních šroubů plus nýty a plastové kryty s západkami, které bez jejich znalosti neotevřeš (a často ani s ní ne).
Ale občas, občas v továrně něco přidají, třeba ohryzek jablka do lékařského přístroje. (Nekecám, jeden takový přístroj jsem otevřel.)
A teď k potvorám.
Mám averzi úměrnou velikosti potvory. Čím větší potvora, tím horší. Chápu, že lidé mají už po miliony let zafixováno, že větší = nebezpečnější, protože silnější, ale velikost čehokoliv má své optima a velké potvory toto optimum zásadně překračují, takže by měly mít odpovídající nevýhody - třeba bestie, která je v podstatě horou svalů, je neuvěřitelně rychlá a má tvrdou kůži by se mohla uvařit ve vlastní šťávě, protože objem svalů vyvíjejích při pohybu teplo je značně neúměrný relativně malému povrchu těla.
Stejně tak v posledních ... šesti letech (od filmů po Pánovi prstenů) nesnáším potvory, které šplhají nebo dokonce skáčou po zdech.
Z tohoto hlediska mi jako dobrá a zajímavá potvora přijde třeba medůza v Souboji titánů - není velká, není silná, není rychlá - ale je nebezpečná a nedá se s ní bojovat stylem "pojďme, umlátíme ji".
Hydru jsem viděl snad jen v Herkulovi nebo Xeně, gryf je klasická heraldická splácanina a náklonnost k drakům mě přešla - můžu ty menší, tedy v rozumné velikosti. Model Dračí srdce je dobrý, a taky vtipný.
No a Minotaur ... v porovnání s tunu a půl těžkým býkem mi přijde jako slabý odvar.