Hodnotný výběr...
Alnag píše:
Ale tak samozřejmě, že mohl a šířil. Spousta antických klasiků se nám zachovala díky tomu, že byli nejprve přepsání do arabštiny resp. perštiny. Taky existuje etapa vlivných arabských (resp. perských) filosofů s přímým dopadem na křesťanskou filosofii později.
Ano. Právě, že později; ti Arabové, to je zejména doba křížových výprav, maximálně 11. století. Antika se šířila také přes iroskotské mnichy. To už tu středověk dávno běžel. Hypotetický stav věcí při neexistenci křesťanství (resp. jeho úplném zhroucení, což reálně hrozilo v 7. a 8. století)by zcela vylučoval recepci antiky těmito cestami a znamenal odklad o stovky let, a je otázka, zda by tu vůbec něco vzniklo. Což je jádro celého sporu, připomínám.
Píše:
Arabi nám z veľkej časti sprostredkovali našu vlastnú historickú pamäť
Viz Alnag. Via křížové výpravy, reconquista a podobné vysloveně církevní podniky. Bez znalosti písma by nebylo co zprostředkovávat.
Lotrando píše:
Rozpor je v tvém tvrzení, že tento vývoj opakovatelný a hlavně jedinnný možný
Jiné vyjádření základního problému. Naprosto souhlasím s Lotrandem - vývoj byl dost neobvyklý, ba kuriózní, a vůbec netuším, jak by se dalo dospět k podobnému stavu bez té křesťanské církve.
Colombo píše:
vliv křesťanství na prosté obyvatelstvo byl prakticky nulový
Zpočátku lze souhlasit v tom, že křest se týkal jen vladařů a nejvýše postavených. Ale to není zase tak malý vliv. A z hlediska civilizace šlo o to, že číst a psát se naučil vůbec někdo. Později (t.j. po roce 1000)se počet věřících šířil, jak dokazuje zvětšování kostelů.
tuleník píše:
Théseion v Aténach zďaleka nie je jediná pohanská svätyňa, ktorá neskôr slúžila ako kresťanský chrám
Ano, někdy se křesťanský chrám stavěl na místě pohanského. V křesťanství je také plno starších pohanských reziduí. A vliv na civilizaci a tím i téma sporu to má jaký?
Lotrando píše:
mesoamerické kultury nejsou důkazem, nikdy se totiž nedovíme jak by dopadly. Naopak víme, že většina se zhroutila z vnitřních důvodů přesto, že se v určitém stadiu vývoje dostala hodně daleko. Žádná ovšem dál než starověké civilizace blízkého východu, které zanikly podobně. Mnoho slibných, ale neúspěšných pokusů.
Opět souhlas. Jakousi záhadnou vnitřní nestabilitu předvedly prakticky všechny ostatní civilizace; Řím, Čína, Indie, Arabové například; objektivně jim vůbec nic nebránilo dospět k parnímu stroji a průmyslové revoluci, ale z nějakých důvodů nedospěly. Času na to měly hromadu.
Colombo píše:
Já tvrdím, že hodně velkou úlohu hrálo PROSTŘEDÍ
? A jakou to? Že v nevhodnějším terénu na severu se průmyslu daří víc, než v úrodnějším Středomoří? Nebo jak?
Píše:
kteréžto bylo s vývojem měst
Ty města jsou posedlost. Naše civilizace vytvořila města až v poměrně vyspělém stádiu. Tudíž těžko mohou být příčinou jejího vzniku.
Píše:
To, proč my jsme se dostali tam, kde jsme, bylo možná(mimo jiné) proto, že k nám přišel mor v tu pravou chvíli.
Mor přišel 1348, v důsledku mongolského obléhání Kašfy. Tudíž v době, kdy se většina podstatného už odehrála. O průmyslu lze mluvit jednak daleko dříve (pokud badatel konečně vezme na vědomí revoluci vodních mlýnů, což dělá málokdo), a nebo daleko později, v 18. a 19. století, což je také obvyklé označení toho, co se míní pod spojením "průmyslová revoluce". V té době mor veškerý žádný. Téze tudíž zcela vyvrácena.
Lotrando píše:
ztratila reálnou moc v době vrcholného středověku,
vskutku. Poslední papež, co tvrdil, že vládne světu, byl Bonifác VIII, na počátku 14. století. Pak mu vysvětlili, že spadl z višně, a jeho následník už byl loutka francouzského krále (ten Kliment z procesu s templáři). Po nich už žádný papež nic světaborného nedokázal; drtivý díl moci měli světští panovníci.
V 19. a 20. století už je úloha papeže vpravdě marginální, s ranně středověkou těžko srovnatelná.
tuleník píše:
Celkove je Snorriho Edda a aj Gylfiho omámenie celkom dobré svedectvo o tom, že severania tejkovali christijenity dosť ízi.
Přehlížíš jeden podstatný detail - do příchodu křesťanů byly všechny zmíněné mýty ústní slovesnost; zapsané je to jen díky křesťanství.
Pokud jde o to prokazovat, že se v naší civilizaci a kultuře dochovaly i jiné vlivy, než křesťanství, ba přímo protikřesťanské, pak je to mimo vekšerou pochybnost a souhlasím s tím.
Problém je v tom, že samy o sobě tyto vlivy nic světaborného nevytvořily; viz Lotrnadův seznam na začátku.