tuleník píše:
Malý problém tu tkvie napr. v tom, že Rím a celkove neskorá antika bola na tom po vedeckej aj technickej stránke o dosť lepšie ako jej trosky po rozsypaní ríše
To je pravda. Jenže je to jiná civilizace, oddělená od té naší výraznou caesurou; prostě se úplně rozpadla.
Píše:
po tom, čo kresťanstvo začalo určovať, čo je a čo nie je (dostatočne vyhovujúca) pravda, inak povedané bol tu väčší potenciál ako bol napokon využitý.
I s tímto tendenčním výkladem jsem se setkal - že to bylo právě křesťanství, co zlomilo Římu vaz. IMHO je to velmi divoká teorie. Příčiny pádu Říma jsou stejně početné, jako příčiny evropského vzestupu; poctivé je přiznat, že věda moc neví. Úloha křesťanství, které má být na jedné straně ničitelem a na druhé zázračným životabudičem, je dost záhadná.
Píše:
Nebyť kresťanstva, pokračovali by zrejme početné antické kulty
ne. O křesťanství rozhodli římští císaři, ještě v plné síle. Řím by se rozpadl tak jako tak. Rozdíl je jen v tom, že vůbec netuším, co by po něm vzniklo, jak dlouho by to trvalo a zda vůbec něco. Možná by to tu v 7. století ovládli muslimové.
Píše:
Inak k tomu že kresťanstvo malo takmer 100 % vplyv na myšlienkový svet stredovekého človeka je to trochen prehnané tvrdenie...
Na myšlení ne; zbytky různých pohanských mýtů jsou patrné dodnes. To je pravda.
Ale na civilizaci paradoxně ano. Kamenné stavby a knihy šířili křesťani. Nikdo jiný. Římani nemohli, protože byli mrtví.
EDIT: Po druhém čtení vidím, že tento striktní závěr platí jen pro ranný středověk; po křížových výpravách vylézalo najevo více mimokřesťanstkých vlivů i z hlediska civilizace.
Píše:
Číňania možno dovážajú TERAZ, ale tak do 15. storočia sa skôr dalo voziť od nich...
Dalo se teoreticky vozit od 13. století, protože dřív nebyli pro nás známi. Dovezlo se hedvábí, porcelán a pár dalších věcí je sporných (střelný prach).
S průmyslovou revolucí to IMHO má pramálo společného.
Píše:
pomerne často sa udáva, že istý vplyv na vznik kapitalistických vzťahov mal luteranizmus a kalvinizmus
Max Weber. Velmi povrchní hodnocení. Obvykle oblíbeno v Americe, kde nemají delší paměť, než k roku 1492. Před tím byly opice.
Píše:
v islame vedie viera v predurčenie k fatalizmu, že nezmeníš, čo je dané...
Velký čaroděj Krabat praví, že fatalismus orientálních náboženství a víra v předurčení je jeden z nejkardinálnějších rozdílů mezi křesťanstvím a tím orientem. Je to dost zajímavé.
Píše:
Chýba výklad sveta, ktorý požaduje svet meniť.
přesně tak to vykládal. A něco na tom je; naše verze křesťanství jsou "akční" z podstaty věci už tím, že nám ho přinesli misionáři.