Qualdezar: Rozhodovat se, když se hra líbí všem nebo nelíbí všem je strašně jednoduché. Ale co když se hra části skupiny líbí a části skupiny nelíbí? Jak to uděláš potom? Protože to je to, oč tu kráčí a to je myslím i to, o čem mluvil Corvus i to, o čem píše třeba Romik (a ne že by to byl první report ze zkoušení nové hry, které se nese v podobném duchu).
A otázka je tedy... Romik chtěl MlwM použít jako vsuvky mezi DrD+, jeden hráč mu ze hry odešel, tomu se to tedy evidentně nelíbilo. Jaký bude tedy další osud té hry? Budou ji dále hrát, nebo to, že části nevyhovuje znamená, že bude odložena. A nebude-li, co to udělá s dynamikou takové herní skupiny?
A to, že nechal hráče odejít nemusí sice být špatný nápad, ale taky to asi hodně vypovídá o míře rozlady hráče, protože kdyby to byl jen nějaký mírný diskomfort pochybuji, že by to došlo tak daleko.
Co se týče té praxe... zdá se mi, že zaměňuješ osobní zkušenost za globální možnosti. Luxus toho nabídnout hru a nabrat na ni jen lidi, které zajímá si můžu dovolit já tady v Praze (kde je hodně hráčů), můžeš si ji dovolit ty v Brně (kde je taky hodně hráčů), těžko si ji může dovolit někdo, kdo stěží poskládal dohromady svou první družinu, žije na malém městě atd. Navíc to je takový profi-gaming - hraní pro hraní, mnohdy pak hraješ s lidma, ke kterým třeba nic necítíš, prostě proto, že máte "stejný herní zájem" nebo prostě jen chuť experimentovat. Ale kam se pak poděla nějaká ta socializace?
To nevím, jestli se ti to zdá, nebo ne... ale můžu ti říct, že když mi třeba před nějakými třemi roky napsal týpek, že chce přejít z Dračáku na D&D a co bych mu poradil, moje první rada byla, aby to nejprve probral se svou družinu, jestli jsou s tím všichni svolní, jestli jim to vyhovuje a snažil jsem se mu nabídnout všechny plusy a mínusy, které mne napadly.
Speciálně o MlwM mám svoje pochybnosti coby všeobecně vhodné hře (mám dojem, že způsob té hry má potenciál dekompenzovat některé labilnější nebo potenciálně psychotické jedince), proto bych byl obzvláště opatrný při jejím doporučování komukoliv.
Ale jinak platí obecně jak říkám... přesvědčování je IMO vyzdvihování kladů při zamlčení záporů, které může jakákoliv takováto zásadní změna ve skupině mít (a samozřejmě i těch ostatních záporů). Nechť se každý nad sebou laskavě zamyslí, jak k tomu přistupuje a jestli je to korektní.