Ptákama, čili jedním z největších kinematografických děl všech dob, tu plevelit nechci.
O Flamelovi se dá povídat dlouho, ale pro účely příkladu je podstatné, že prostě vyrobili s manželkou kopec zlata a věnovali se zbytek života dobročinnosti (
to pro politické ekonomy úplně jinde).
V každém případě je Flamel bez Petronely nemyslitelný; je s ní vyobrazen i ve svém nejslavnějším díle, Hřbitově neviňátek (zničeno francouzkou revolucí, ale máme obrázky), a dle legend se také objevil v 18. století na Mauritiu opět s manželkou (zjevně blbost, ale poetická).
Ostatně, nám bližší tebou odhalený český současník měl rovněž manželku, spoustu dětí a vůbec.
Mudrc dlící osaměle pod baobabem není tak úplně evropský; byl přejat z Orientu.
Nicméně ten
čas tomu věnovat museli, a jen podle rozsahu díla taky zjevně věnovali.
Ježto teď chvíli nebudu, tak ještě dodám k Flamelovi; pro mne byla jeho úloha taky klíčová. Byl totiž druhý, koho jsem četl (po Lambsprinckovi), a vracím se k němu furt. Sice mu taky není rozumět, ale má zvláštně
vlídný styl, fajn se to čte, a to, že byl notoricky zamilovaný, tím mne definitivně dostal.