No vida, to je taky zajímavé - totiž jaký jsou bůh/bohové v otázce víry. Vadí mu, když někdo haní jeho kněze? Jeho chrám? Kdy to ještě nevadí a kdy ano? Zasáhne vždy skrze prostředníky anebo může i sám?
Co si pamatuju, tak my to vždy hráli tak jako "na pohodu" - urážet kněze se dalo asi tak stejně, jako jakoukoliv jinou mocnou postavu. Prostě byla šance, že si to nenechá líbit a když někdo ovládá kouzla, což kněz často může, je lepší ho nedráždit, že.
Bohem se DM oháněl často, ale nikdy to nebylo míněno vážně - zásah boha do hry rovnal se potupě Deus ex machina, to by prostě byl projev totální slabosti DMa, kdyby něco provedl rebelující postavě hráče (nebo spíš postavě rebelujícího hráče) něco přímo božskou silou (rozuměj bez možnosti obrany). Jinými slovy, když tak nad tím přemýšlím, my vlastně hráli takový mix - sice polyteismus ala Řečtí bohové, ale nezasahující do světa... Zajímavý, co si člověk takle neuvědomí. :)
Jinak to co hrajeme na Ardě je také specifické. Ve Třetím věku tam o existenci bohů věděli jen ti hodně vzdělaní. Obyčejní lidé věřili v nejrůznější duchy, ti pod vlivem Saurona pak věřili, že je pouze on, jediný strašlivý Bůh. Ale u nich to byla víra, zatímco u vzdělanců ono uctívání, jak jste tu pěkně rozdělili. Osobně ale u vzdělanců na Ardě nepředpokládám, že by nějak Valar uctívali. I když by asi mohli, už na Númenoru přece měli Meneltarmu a oltář na jejím vrcholu, zasvěcený právě bohům...
Nicméně "klasické" rituály uctívání Tolkien spojil se vzýváním Saurona, takže to Svobodné národy nedělají.