Kdysi jsem četl (ale nevím jestli to nebylo od
Jamese Maliszewskiho, což je někdy takový dost romantizovaný pohled na začátky celého hobby), že Arneson s Gygaxem se koukali na magic-usery z herního pohledu jako na povolání, které mění celkem otřesné výkony v normálním (dobrodružném) životě za možnost párkrát denně udělat cheat v pravidlech. Z pohledu herního světa by pak docela dobře odpovídalo tomu, že vlastně cheatují realitu. A pravidla (resp. jak se dál vyvíjela) tomu docela napovídají - za nejdrsnější kouzlo se obvykle považuje Wish, aka možnost pokusit se změnit realitu přesně pdle svého přání, nikoli už zaběhnutými a vyzkoušenými způsoby, jaké představují nižší kouzla.
Pokud podle stejného principu jednají magické předměty, pak je jedno co se lukem střílí - luk upraví okolní realitu tak, aby zvýšil pravděpodobnost zásahu a aby na šíp nepůsobily běžné imunity na zranění (nemagickými) zbraněmi.
ShadoWWW: Jenže když vezmeš v úvahu, že v D&D základem věcí nejsou ani tak molekuly, jako spíš elementy, které jsou sestaveny takhle...
![Inner Spheres](http://projects.inklesspen.com/fatal-and-friends/images/2e0d89fae1449fe048c4c56c67d64fa56f544d86f0a3efa13b39cc7a04915e3b.jpeg)
...a existuje třeba radiant damage, tak se nabízí otázka, jestli světlo není prostě element, který má tendenci se objevovat se v blízkosti ohně (stejně jako jej běžně doprovází kouř a popel, případně magma). Že držíš v ruce lucernu s neviditelným ohněm by pak těžko zabránilo světlu zjevit se tam ze sféry záření.