ShadoWWW píše:
Pokud se to vezme čistě technicky, tak zneviditelnění kouzlem znamená, že tě kouzlo přesune do světelného spektra, které je pro ostatní (i tebe) neviditelné. Dle popisu kouzla když něco vezmeš, tak to kouzlo přesune do tohoto spektra taky. Navíc i když jsi neviditelný, tak stále nevidíš sebe ani to, co držíš a máš na sobě, protože ani tvůj zrak neregistruje danou vlnovou délku.
K tomuto bych doplnil, že podle popsané logiky nemůže neviditelný jedinec vidět ani okolo sebe, protože jím záření z jiných zdrojů musí procházet bez zeslabení. A tak mi o dost zajímavější přijde neviditelnost, na kterou musíš být buď nahý, nebo mít na sobě jen tenké oblečení z přírodních materiálů, které se dá počítat jako tvá vlastní kůže, a vedle toho potřebuješ kouzlo, které ti jako neviditelnému umožní vidět, a zároveň způsobí, že jsou vidět tvé oči (pokud je nezavřeš). Pořád je to dost hustá magie s řadou možností, ale má svá omezení, která donutí mágy (a jejich hráče) přemýšlet a připravovat se.
K magické střele - už jste někdy slyšeli hlášku "Tahle kulka nese tvé jméno!" Ve válkách se požehnávaly zbraně včetně děl, ale pokud chtěli vojáci nějak (placebo efektem) uškodit nepříteli, směřovali svou "magii" na střely, nikoliv na zbraně. Nápisy na projektilech, nápisy na pumách nebo raketách. Pokud nějaké jméno, nápis, obrázek a podobně nesla zbraň, případně její hlaveň, bylo tím spíše zamýšleno, aby pracovala spolehlivě a vždy se trefila, ale účinek v cíli byl standardní.
Tedy realita je předobrazem spíše pro magii skrytou ve specifických střelách, které se samozřejmě nedají chrlit po desítkách nebo dokonce tisících - střelu "se jménem nepřítele" nikdo nikdy nevystřelil z kulometu nebo samopalu, ale opakovací pušky, do které ji předtím vložil, nebo revolveru (a možná pistole).
DnD má problém v tom, že na rozdíl od reality jedna střela na zabití pojmenovaného (a tedy důležitého) nepřítele prakticky nikdy nestačí, tedy ne, pokud je nepřítel nezraněný nebo jen lehce zraněný, takže by to asi bylo třeba řešit nějakým houserule, které by zvyšovalo účinek magické střely.
To co píše Sirien o magii dává smysl, ale mě osobně je prosti srsti magie, která se metá rychlostí samonabíjecí pušky a která do jím vytvořeného paragigmatu (o tom jak mág působí na cíl, a do magického působení zahrnuje všechny zainteresované objekty) moc nesedí.