Jerson: Když to vezmu podle svých zážitků, tak v Německu jsem dostal jednou za celou kamaň dva bodíky na zvýšení schopností, což mi jako vývoj postavy nepřišlo a v Omeze nedošlo u postavy k žádné změně jejích schopností a dovedností. Aspoň doufám, že to chápu dobře, těžce se mi to posuzuje, protože za poslední snad dva roky jsem hrál misi pokaždé s jiným pravidly.
Pokud myslíš, že toho dosáhnou více díky konexem a zkušenostem z průběhu hry, tak to pro mě není vývoj postavy jaký jsem uváděl výše, ale čistě příběhová zkušenost a vývoj postavy dramaturgický.
Vojtěch: když to beru podle naší hry, tak předměty co získali, vyrvali z rukou nepřátel, případně našli někde v naprosto opuštěných místech. Jejich nejoblíbenější pohár Černé bohyně je značně dvousečný artefakt a krom přínosu, také častečně ujídá duši uživatelů (platí se do něj mimo jiné vlastní krví) a občas nějaké přání či přísahu vezme jako doslovnou krvavou přísahu, která se vyobrazí na jeho povrchu, což jeho užívání činí značně zábavným. Další oblíbený předmět je létající koberec, který umí ovládat jen jedna postava, ostatní si na něm postupně všichni rozmlátili hubu a nechtějí na něj doborovolně vlézt.
Poslední dva předměty, hůlka a prstek, který byl stále navlečený na seschlé useklé ruce si hráči sami volili tajným hlasováním, co umí.
Poklady já nijak neeviduji, hráči si to mezi sebou při kšechtování počítají na jakýsi ekvivalent rubínů, které se zažili jako počítadlo bohatství a vlastně se to použilo jen jednou, když si v přístavu koupili dům, aby založili hospodu a bordel, načež zjistili, že na to nemají a upsali se ke splátkám v dalších třech letech, které je teď nepříjemně tlačí, protože nemají čas řešit nějaké poklady, mimochodem i těch je u nás velmi málo.