Když jsem se poprvé doslechl, že jakási Noviková klidně vypouští draky nad hlavy mých oblíbených armád a loďstev Napoleonských válek, ihned jsem se osypal a s přesvědčením, že něco takového je lépe obcházet přes sousední galaxii jsem se snažil tento poznatek zapomenout. Pak jsem zjistil, že ona Noviková kromě jiného pracovala na mých oblíbených Neverwinter Nights. Inu, že by na tom přece jen něco bylo? Pak jsem si přečetl její poměrně vtipnou (i když pochopitelně zcela mylnou) verzi boje jejího okřídleného miláčka a našeho jednorukého borce (ne není to Žižka, říkám jednorukého). Tak jsem si řekl, že by to dokonce stálo za zaznamenání...
Řeknu vám, že mě máloco dokázalo tak vytočit, jako Drak jeho veličenstva. Kniha by mě nejspíš neuspokojila ani co dvanáctiletého hocha, pro které je tak svou úrovní určena, ale v mém dospělém věku číst příběh, kde hodná Anglie (cože, ten zkostnatělej archaickej zaostalej stát pod vládou dementního Jiřího III. má bejt za kladnou stranu?) vzdoruje hrůzné Francii pod vládou démonického Napoleona, který, byť v příběhu nevystupuje, nabývá rozměrů takřka Darth Vaderovských? Young Naomi (pro pochopení narážky shlédnout Lord of War) je holka šikovná, takže si vygůglila, že byly nějaký bitvy na Nilu (pětka pro překladatele, u nás se říká u Aboukiru), u Marenga a Trafalgaru, jejich začlenění do vyprávění o světě s draky ovšem poněkud postrádá logiku. Draky se to ostatně v knize jen hemží, až tak, že to přestává být zajímavé, spíš si člokěk s ťukáním na čelo říká, kde se pořád berou ty nekonečný stáda, kterejma je krmí. O autorčině porozumění vojenství, dobové morálce a charakterům nemluvě.
Ale no tak, je to přece alternáč, jako jinej svět, né, jako bych už slyšel. Houbeles. Vybrat si takovéhle prostředí a zaplnit ho dívčími představami o gentlemanech řízlých správně genderově vychovanými ženami a muži (no muži, prakticky všichni muži kolem draků - ostatní moc nepoznáme - se chovají jako 14letá slečna nadšená z prvního hříběte) je trestuhodné. Kde je jakej alternativní svět?
Hodně zajímavá je struktura vyprávění, v níž se dle mýho jasně otiskuje práce na rpg hrách. To znamená, děj se posunuje nějakym hovorem - promluv si s někym, dostaneš první informaci, tim se posuneš k dalšímu, tamhle můžeš splnit postranní quest, to ti získá přízeň tamtoho...
Anebo dalo by se to odbejt větou, že je to strašně naivní, přímočará, jednoduchá vyprávěnka. Ale to by mě tak nebavilo. Naomi asi bude v civilu hodná holka, ale na Napoleona ať už mi nesahá.