Ale no tak, Aleku, nejlepší část knihy, a ty si ji nepamatuješ? To je ta, jak Kvothe přijde zahrát do toho podniku, kde se ucházejí o členství nejlepší bardi v zemi. A rozhodne se, že si vybere mimořádně obtížnou píseň. Je to vlastně duet, odehraje a odzpívá svoji část a pak čeká na to, jestli se z publika někdo připojí k ženskému partu. A ono se to stane. Šíleně romantické. Téměř surreálné. :-) Normálně jsem u toho úpěl. Dělal jsem: "Úú, uúú..." Samozřejmě tak, aby mě nikdo neslyšel. Tohle se mi už dlouho nestalo. Tahle kapitola celá je napsaná úplně neskutečně, od začátku až do konce. Škubal jsem si při ní vlasy závistí, jak ten Rothfuss umí psát.