Na Kingovi je skvělé, že toho napsal tolik a každý má "toho svého".
"Můj King" je Nadaný žák (mistrná studie rozpadu osobnosti), Tělo (mistr vzpomíná na dětství a na jiné důležité věci v životě lidském), Mŕtva zóna, Mizéria (obé lepší ve slovenštině:-), je možné, že Misery psal King ve svém feťáckém období, každopádně sugestivní až na samou hranici snesitelnosti), Typ pro přežití (mistr je velmi silný i v krátkých povídkách). Se zájmem jsem si přečetl i jeho memoáry o řemesle O psaní. K těmhle věcem se rád vracím. Zbytek se mi ztrácí v množství. Jednoho dne jsem zkrátka pochopil, že číst od něj úplně všechno nemá smysl.
Cha, Cesta, to nic není. Kdo nezažil Antona Chigurha v knižní podobě, neví, čeho je McCarthy schopen! :-)