Dle mého názoru není. I když vím, že v ČR je to oblíbený názor asi jako v devadesátkách, že DrD je přeložené DnD a obojí jsou jedno a totéž, i v tomto případě bych polemizoval.
Původní OD&D z roku 1974 bylo generické fantasy. Vzali pelmel nejpopulárnějších fantasy knih (a s autorskými právy se moc nepárali), přidali něco vlastního a vzniklo D&D.
Postupně ale oddriftovalo po vlastní ose do zcela vlastního žánru. I když přiznávám, že mnozí z DnD kopírují, tak se může zdát, že je to stále generické fantasy. Ale není.
Pro mě je synonymem generického fantasy Středozem, konkrétně její Třetí věk. Lidé jako hlavní rasa, elfové jako mýtičtí čarodějové a druidi, trpaslíci jako havíři kutající slovutné sluje a hobiti jako spokojení domácí peciválové, kteří se ale nezdají. Mocné magické předměty, jejichž tajemství výroby je už ale dávno zapomenuto. Tu a tam v krajině zbytky rozvalin z dávno rozpadlých mocných říší, o kterých běžní lidé nic nevědí.
D&D je podle mě dnes už jinde. Jako z hlediska hráčských ras (tieflingové, ásimorové, drakorození aj.), tak příšer (zřící, mimici, démoni, yugoloti, sládi, kovatlové, flampové, aboleti, ale dá se říci i vlastní pojetí klasických nestvůr jako elementálové apod.), tak vlastní pojetí mnohovesmíru, ale veskrze i taková ikonická věc jako Forgotten Realms.
Můžeš říct, že český Asterion nebo pathfinderovský Golarion jsou mu podobné... Ale stačí pár her v tom světě, abys zjistil, že jen na první pohled. Znám hráče a o spoustě dalších jsem četl, že milovali FR a hráli v něm v DnD, pak přešli na jiný DnDčkový systém (PF aj.) a zjistili, že FR je skutečně unikátní a všechny ostatní jsou jen slabými odvary. Je pravda, že těžko dnes odlišit, kde končí FR a začíná D&D a naopak, ale faktem je, že je to dost unikátní brand (FR i D&D), který stojí sám o sobě. Konec konců i ti půlčíci jsou v DnD jiní než klasičtí hobiti, i když v 5e se dost vrátili k tolkienovskému pojetí.