Jerson píše:
S tím mám problém - moje logická mysl mi hned řekne, že jsou tekutiny, které oheň přiživí. A navíc "napojit někoho" znamená "dodat mu tekutiny, které potřebuje", nikoliv "nalít do něj vodu, kterou nechce", takže mi vyjde, že to oheň být nemůže. A přitom vím, že to oheň nejspíš je.
Teď je v módě diagnostikovat lidi na dálku, ale já se toho raději zdržím :)
Zásadní otázka je - dokáže tvá logická mysl v takovém případě vystoupit ze svého schématu a říc si "ok, pro mě je to vlastně nejednoznačné a požadavkům na sto procent nevyhovuje nic, ale vlastně skoro jistě, jak to u hádanek chodí a jak to autor hádanky myslel, takže bez obavy mohu říc, že řešením je XYZ (i když musím dodat, že to prostě není řešení bezchybné".
Tedy jestli dokážeš zapojit empatii, která ti donapoví, že není třeba bez-vazdných charakteristik pro řešení.
Pakliže jo, a námitky jsou spíše technické (vždyť přeci existují tekutiny, které ...), pak je to ok.
Pakliže tě do řešení takovéto hádanky empatie nedokopne, protože se přes tu bariéru "není to dokonalé řešení, tedy to není řešení vůbec", tak si hádanek ve hře neužiješ :)
A jedna lingvistická - co přesně znamená "napojit někoho", i to je o té empatii ... důležité totiž u hádanek není to, co si o významu toho spojení myslíš ty, ale jestli uhodneš, co si pod ním představoval autor :)
Mimochodem (snad se nebude Corny moc zlobit, že to je trochu od tématu, kdyžtak se pak přesuneme jinam :)) ... znáš hru
Emaptly? Ono vlastně na stejné myšlence jsou postavena i Krycí jména. Tedy není správnou odpovědí to, co ty VÍŠ, že je správné, správnou odpovědí je to, co jako odpověď uvede největší počet respondentů (i kdyby obsahově byla odpověď nesprávná). U hádanek se toto dá využít také.