MarkyParky píše:
Jenže ono to není slovíčkaření, ale tak nějak zoufalá snaha ti nějak názorně ukázat, že když dva lidi u stolu řeknou totéž, nemusí tím myslet totéž.
U stolu si za minutu řekneme víc, než tady napíšu v pěti příspěvcích. Zvlášť u neobvyklých věcí je toho povídání okolo docela dost a nedokážu to zprostředkovat kvůli velkému rozsahu ani u nedávných her, natož u sezení před dvaceti lety.
MarkyParky píše:
Resp. budu na něj naštvaný, že v okamžiku, kdy jsem se konečně dozvěděl, že to nebezpečí je smrtící a absolutní, už mi nedal šanci nějak své předchozí rozhodnutí (byť za vysokou cenu) revokovat, nebo mi nedal šanci použít nějakou mechaniku, která by mi dala alespoň šanci tuhle fatální chybu ustát.
Jinak řečeno nechceš mít ve hře žádnou situaci, ve které bys zvolil blbý postup a na jeho základě neodvratně zemřel, chápu to správně?
MarkyParky píše:
Matně přemýšlím, jak vlastně vyzkoušet, co ta opalizující věc dělá, abych se (v rámci nastavených pravidel - tzn. je to uzavřená hra a PJ nesmí hráčům prozradit, co dělá) to dozvěděl :)
Jako že když tam něco hodím, nebo strčím nebo tam pošlu toho psa, tak se dozvím, že moje postavy viděli, jak to "prostě zmizelo". To mi moc nepomůže rozhodnout se, jestli se to teleportovalo do jiné dimenze, bylo dezintegrováno, nebo to zůstalo v té temné místnosti a nemůže to zpět, protože to tam drží silné jednosměrné magické pole....
To už předjímáš, co by se mohlo stát - ale co když bys do té opalizující stěny strčil hůl a při pokusu ji vytáhnout bys zjistil, že ponořená část zmizela - lezl bys tam potom? Protože přesně tohle by se třeba stalo u portálu nicoty.
Když tu situaci dokončím, tak po kouzelníkově vstupu do nicoty jsem mu neřekl nic a zeptal se ostatních, co dělají, zda vstoupí dovnitř. Nikdo nevstoupil, čekali, a byli rozhodnuti čekat, nevím jak dlouho, ale asi by nevstoupili. Až když jsem řekl, že kouzelník je mrtvý, tak odešli, byť to pro postavy byla informace o smrti kouzelníka metaherní.