Corny: já se s Tebou nesnažim hádat a už vůbec ne o nuancích. Jen poukazuju na to, nebo možná návazně rozvádim to, co vidim jako otázku principu, že prostě ta situace podle mě není nevhodná svou mírou, ale svou samotnou podstatou.
Že existuje hranice mezi věcmi co jsou a nejsou v pohodě se určitě shodneme. Problém je, že ta hranice je a vždycky bude silně subjektivní a je velmi, VELMI úzce spojena nejen s obsahem, ale i s formou podání (viz např. mnozí top stand-up komici... např. Carlin, Gerveis nebo Jefferies; ale i osobnosti jdoucí po hraně, např. Jimmy Carr nebo Bill Maher), takže jí nikdy nelze soudit předem a ani zpětně není moc zdravý věcem skákat po krku, ale předpokládat tam nějaký úmysl který se třeba ne zcela povedl. (Stranou principu že svoboda něčeho je vždy v tom, co se ti osobně nelíbí.)
Tzn. i kdyby někdo vyhlásil hru v níž parta bělochů bude hrát číňana, černocha, mexikánce a indiána a hned z kraje oznámí že pojedou kousavej humor na stereotypy, tak to prostě není ok odsuzovat předem, dokud neuvidíš, co z toho vznikne. (Pokud tam není nějaký dodatečný faktor, např. že všichni zúčastnění jsou vyhlášení náckové, samozřejmě, ale to je zas trochu o něčem jiném.)
Tím videem sem se Ti snažil ukázat, že sice neustále píšeš o nějakých "krajních momentech" co jsou rozlišitelné - jenže se hrozně pleteš, protože ony rozlišitelné nejsou. Ne objektivně, ne plošně, ne předem. Celý ten případ (a podle něj zpracovaný film, resp. tahle scéna/pasáž) jsou o tom, jak je jedna strana naprosto přesvědčená, že to co protistrana udělala je jednoznačně špatně a přes čáru a není o tom pochyb - a dokonce s ní i velká část veřejnosti souhlasí. A celý ten projev je o tom, že to prostě a jednoduše nejde říct a že podobné hranice musí zůstávat otevřené a to i na úkor toho, že se někdo bude cítit dotčený (btw. sem to checkoval a ten projev je lehce upravenej, ale fat +- takovej jakej při projednávání fakt zazněl, což je hezkej fun fact).