Sparkle píše:
Mně přijde, že to je spíš o životních zkušenostech se situacema typu šerm, survival, outdoorové sporty. Zkušený šermíř mezi hráči bude vždycky kroutit hlavou, jaký mám já, pražská kancelářská myš, imbecilní odhady.
Já jsem si to dlouho myslel taky. Zjistil jsem ale, že to je trochu jinak.
Skupina hráčů, z nichž žádný nemá s šermem praktické zkušenosti, se může u hry bavit stejně dobře. Dokud mezi nimi není nikdo, komu by to přišlo neuvěřitelné, tak vůbec ničemu nevadí, že se popisují naprosté šílenosti. Hráči momentálně přítomní u stolu jsou jedinými relevantními arbitry uvěřitelnosti.
Pokud ve skupině šermíře máš, tak jsou dvě možnosti: Buď se sám rozhodne, že popustí uzdu své fantasii a nevadí mu, když se dělají neuvěřitelné šílenosti. Nebo můžete jako skupina využít jeho znalostí a obohatit o ně svoji hru. V tom případě se pak on v téhle oblasti stává GMkem (a to i pro skutečného Vypravěče) - tj. hráči (včetně případného šermu neznalého Vypravěče) se ho ptají, co a jak funguje a jak by se to dalo udělat a on jim to vysvětluje a rozhoduje. Stejně to funguje třeba když je ve skupině historik - rád bych nějakého ulovil, protože bych si tak "zadarmo" rozšířil své obzory a obohatil svou hru ;-)
Problém samozřejmě nastává, když je expertů na nějaké téma ve skupině víc a neshodnou se. Pak je asi nejlepší prostě nařídit filmové hraní ;-)