Xyel píše:
5) Bard, co dává big bad guy každé kolo vicious mockery je fakt na zabití...
Vím, že to není dle litery pravidel (co jsem si všiml, tak na to hodně dbáš^^), ale osobně bych se (ani jako hráč barda) vůbec nebránil argumentům typu:
"Hele, sesílat tohle kouzlo pořád dokola na jeden cíl funguje asi stejně dobře jako pokoušet se s někým šermovat tak, že budeš stále jen opakovat jednu nadrilovanou sestavu."
=> poprvé to funguje normálně, podruhé má cíl výhodu k Wisdom savu (efekt už zakusil a ví co má čekat, chybí již prvek šoku a překvapení), potřetí už jej to bude prachobyčejně štvát a žádná nevýhoda ani Xd4 brain damage se nekoná =>
"Sakra, buď kreativní a zkus něco jiného!"
(Nehledě na fakt, že s takhle nasíracím kouzlem by milý bard - čistě na základě logiky herního dění - od dotyčného Big Bad Guye bez pardónu chytl aggro)
A ono You unleash a string of insults laced with subtle enchantments... se bude samo sebou hezky role-playovat! XD
Demonica píše:
O co se v soubojích momentálně snažím, je naučit své hráče, že ne vše co potkají, mohou jednoduše porazit. Že dokonce mohou potkat situaci, kdy nemohou vyhrát. Zajímalo by mě, zda se s tím potkáváte ve svých hrách taky a jestli je to zvyk právě hráčů DnD, kterým vlastní je heroický styl hraní.
Nejdůležitější je nepoužívat v téhle situaci tupou opozici, jejíž jedinou motivací je "Kill them all!".
Jako vážně, smrt a game over je nuda. To by z toho všeho vyšli moc snadno :)
Dále vyjasnit si žánrová očekávání + kvalitní (a fakt hodně blatantní*) foreshadowing.
A vůbec se nebát popsat pocity a dojmy, jaké daná situace u postav vyvolává**:
"Nikdo rozhodně nemůže zpochybňovat tvou odvahu, ale teď si musíš upřímně připustit, že z té shrbené, chichotající se stařenky v roztrhaných hadrech máš vážně strach."
Případně jim dát přímočarou otázku:
"Rázem si připadáš, jakoby ses v potravním řetězci nacházel poněkud... nepříjemně nízko. Vážně se na tu obří potvoru, co vypadá, že by tě mohla sežrat i s chlupama, chceš napřímo vrhnout? Jak... smělé!"
Zaujaté vypravěčské komentáře a unreliable narrator FTW! :)
*) Různí lidi uvažují úplně jinak. Tobě může něco připadat naprosto zřejmé ("WTF, co jako děláš? Za to si můžeš sám, vždyť ti to muselo dojít!") a někdo jiný bude upřímně překvapený a nešťastný.
V takových situacích je nejlepší se přímo zeptat, dvakrát se ujistit a klidně pak říct "Ok, asi jsme se nepochopili, ale tvojí tvojí postavě to muselo být jasné. Neboj, tuhle poslední nelogickou část stornujem jako by se nic nestalo a dáme repete."
**) Někomu vadí, když mu jiný kecá do nitra jeho postavy. Mám zkušenost, že však akorát stačí vysvětlit, že ten popis je vážně jen subjektivní a ne vždy správný pocit/dojem. Definitivní rozhodnutí je vždy na hráči a nic mu nebrání navázat svým "ano, ale..."
----------------------------
Prakticky jinak nehraju. Vždy pečlivě propočítaný challenge rating a encountery stavěné zásadně tak, aby byly "fér" a ehm... "vyvážené" mi úplně kazí zážitek ze hry v pozici DM i jako hráči. Prostě to tam vidím a působí to na mě strašně uměle. Přitom chci organicky působící a bohatou fikci plnou napětí, svižné akce, zajímavých nápadů a zvratů, takže otevřeně říkám, že nehrajeme MMORPG ani pravidlově rigidně svázanou deskovku =>
- Stát se může ledacos, lineární
level scaling neexistuje. Jednou tu nešťastnou bandu wannabe-bandita salátů z principu tak deklasujete, že si prostě jen popíšete, jak jste jim hustě nakopali prdel. Jindy to bude soubojová výzva síly, strategie, nápaditosti i štěstí. Občas se dostanete do těžké nevýhody kdy nejlepší bude se vykecat/vymanévrovat/přechytračit a i na Kobayashi Maru dojít může :)
- Buďte kreativní, přemýšlejte o hře v kontextu fikce, nikoliv jako o figurkách na šachovnici (drapni v kuchyni hostince kotlík vroucího, mastného vývaru a chrstni jej na tu bandu marodérů... gratuluju, právě jsi jako prvolevelový fighter jedinou akcí "seslal" Burning hands a Grease k tomu. Opozice v téhle scéně je rázem na sračky. Enjoy! Jo, a ty popálené ruce se ve vhodnou chvíli připomenou)
Merlin píše:
postavy mají dost indicií a pokud je jediná hráčská reakce...chargéééééééééé ..pak se děj vůle boží. Jediné mrzuté v tomto případě je, pokud to odnesou i postavy, které jsou umírněné a něchtěly se do boje pouštět, nicméně okolnosti a "hloupost" jejich druha je do toho natlačily
Uf, tak tohle mám naopak v kolonce "jeden z největších možných dick-moves". Stolní RPG nejsou počítačové hry se save/load, je v nich až moc velká časová a emocionální investice. Imho nikdo nemá právo ostatním svévolně posrat zábavu, obzvlášť když se hraje v Ironman módu (delete all progress upon death).
Nikdy bych nedovolil aby podobné pako vzalo s sebou i ostatní...
na to máme jednu takovou krásnou, staletími prověřenou tradici.