sirien: měl jsem před před pár týdny podobný pocit, když jsem měl konečně šanci si DnD 5E zahrát.
pravda, na vytváření postavy mi pomohl Hero Lab (na který jsem si už z Pathfinderu zvyknul), takže Bard1/Warlock3 postava taky netrvala moc dlouho. rozhodně ve srovnání s PF je to jednodušší, jak se člověk nemusí patlat s takovou kombinací featů a případných magických předmětů, to ořezali pěkně. přitom rozmanitost zůstala slušná, vlastně v prorovnání s původním DnD až přímo skvělá.
i když pochopitelně proti jiným systémům je to hodně "utažené" a neponechané na přiliš svobodné vůli hráče.
feeling starého DnD z toho je přitom cítit pěkně
poměrně drsně je zkrouhnuté kouzlení, kde mnoho kouzel má záchranné hody, které se hází opakovaně ... takže vyřadit jedním kouzlem protivníka už není většinou dost dobře možné. Otázka je, jaký dopad to má dlouhodobě na styl hraní magických postav. (mně osobně by se celkem líbilo, kdyby se třeba doba, po které se znovu hází záchranný hod, prodlužovalo s levelem sesilatele, nebo tak něco ... ale asi by to moc nesedělo do celého konceptu
ad Vancianka a fluff - nezbývá, než se asi odvolat na "omezenou kapacitu paměti pro zapamatování složitých a přesných předpisů kouzel" (zvyšující se se zdokonalováním magického umění aka levelem) a celkovým magickým potenciálem/únavou, kterou sesílání jednotlivých kozuel působí, dle jejich složitosti, resp. síly, kterou do postava vloží (sesílá-li z vyššího slotu). No není to nikdy ideální, to je už taková tradice :)
co mně na pravidlech působilo zvláštně, je to, že mám pocit, jako by skoro všechny šance byly koncipované tak 50:50 ... ať už záchranné hody proti kouzlům postavy, nebo i útoky.
Zatím jsem neměl čas nikde studovat, jestli to je fakt jen můj pocit, nebo jestli je to třeba záměr.