sirien píše:
WoD sourcebooky nejsou ani tak o struktuře příběhu nebo o přístupech ke hře, jako spíš o věcech jako je stylizace, atmosféra, personalizace příběhu, dramatičnost, "small-scale" epičnost, emotivní a citová zbarvení atp.
To je právě ono, když píšeš alternativy k něčemu pojmenovanému "příručka vypravěčství" a to vypravěčství je zjevně myšleno ve vztahu k rpg, čekal bych že to bude tak nějak... kompletnější? Když čteš čistě ty WoD sourcebooky tak ti to celé plave dost na vodě a konkrétní postupy jak tu hru vytvořit a rozjet tam docela dost chybí. * A když se pak koukáš na scénáře, co od WW k WoDu vyšly (myslím že jim sami říkaj "scenarios" a docela to sedí, protože jsou fakt použitelnější jako základ k filmovýmu scénáři než pro hraní), tak ti přijde nejen že některý věci jejich příručky prostě neobsahují, ale taky na to, že je neobsahují prostě proto, že je možná ani moc neřešili. Srovnej třeba s tím DnD DMG, který ti sice zdaleka nedá tolik o atmosféře a tak, ale zato tam máš zkompletováno všechno pro rozjezd hry.
Jinak co se týká stylizace, atmosféry a tak, tak v tom jsou WoD věci výborné, jen jsem měl ten flasback, kdy jsem poprvé koukal do WoD (i handbooků k jiným rpg) a můj dojem byl "ok, cool story bro, what now?".
* Dojem získaný spíš ze čtení nWoD, hlavně VtR, HtV a generic handbooků, rád se nechám navést na nějaké, u kterých to třeba není pravda..