Ten článek jsem si přečetl až dnes, takže do té doby jsem pramen tvé argumentace neznal.
http://fyzmatik.pise.cz/174-jak-plout-proti-vetru.html
http://www.anv-yachting.cz/2012/01/31/plachty/
Otázka je, jaké jsou vlastnosti latinské plachty.
Teď jsem v té knize Všechny plachty plují k břehům našel, že Arabové chtěli křižovat jako džunky, ale jejich plachty neměli pevný přední lem. Vyřešili to upevněním plachty a dlouhým překlopným ráhnem. A dál je popis přehození plachty a obrázek č.3 v Ebonově článku. To je ale pouze křižování model B (dle mě), nikoliv A.
Ostatní knihy momentálně nemám k dispozici.
Obávám se, že velké zmatení v literatuře plyne ze záměn těchto dvou pojmů. To, že je loď schopná křižovat (a třeba i velmi dobře), nemusí znamenat, že je schopná plavby na předoboční vítr.
Pro moderní plachty se dají najít tlakové modely atd. atd. Pro historické smůla, nebo aspoň já je nikde nenašel. Dokáže se latinská plachta vymodelovat do tvaru křídla? Pokud ano, technicky by měla zvládnout aspoň trochu předoboční vítr. Prakticky ... netuším. Velký efekt na moderních plachetnicích má překrytí geny (kosatky a hlavní plachty). Tím dochází k usměrňování proudění vzduchu mezi plachtami a zvýšení sacího efektu na hlavní plachtu. Fungovala dvojice latinských plachet stejně? Kde to najít?
Jak upozorňoval Ebon, ani zdroje nejsou jednoznačné. Obří čínské džunky (přes 100 m) z 15. století byly údajně konstruovány pouze pro plavbu po větru, byly velice neohrabané a přestože měli stejné plachtoví jako jiné džunky, nebyly schopné křižovat. Jiný autor píše, že Arabové záviděli džunkám schopnost křižovat. Jistě, lodě se mohou konstruovat pro konkrétní použití, ale kde je v těchto dvou případech rozdíl? Plachty stejná bambusová plachta, tvar trupu stejné ploché dno ...
Nedokázal jsem ani jednoznačně dohledat, zda plachty fungují ve fázi "tlak", "tah" nebo obojí. Někde se to tváří, že každá plachta vyvíjí tahovou i tlakovou sílu současně. Jinde, že plachta je na zadní vítr jako "pytel" (=tlak) a na předoboční jako "letadlo" (=tah).
Dostávám se do stádia, kdy nejsem schopen dokázat svou verzi ani vyvrátit tvojí, ale současně ani naopak.
Vlastně je to dost guláš.
Kýl může být i jen konstrukční, moderní kýly jsou velké mimo jiné, protože boční plocha moderních trupů (ponořené části) je velmi malá (plochá dna moderních yachet) a plachtoví na poměry středověku těžce předimenzované. Středověké lodě se snosu bránili i pouhou plochou ponořené části trupu. Nejsem si ale jist, jak to u toho "kulovitého" tvaru bylo účinné. Když jsem viděl ty fyzikální modely, skorem se mi zdá, že při ostré plavbě na vítr jsou ty boční síly větší než dopředné.
Mimochodem, důležitá poznámka. Jsem suchozemec, neplavil jsem se na víc než kánoi. Veškeré mé informace jsou vyčtené.