Me-dea píše:
Michalk díííky!
No, nevím, je-li za co. Je to dost nesouvislé, co jsem vylovil z paměti. V podstatě cca. 350 let vývoje, což jde těžko vměstnat do dvou odstavců. Zajímavé by bylo srovnání, jak by šel vývoj, kdyby se naopak střelný prach v Evropě ani jinde NEOBJEVIL. Řekl bych, že některé konstrukční změny by se nekonaly, ale většina zlepšování, hlavně u takeláže, by nastala tak jako tak.
Wild West píše:
Jinak ta plavba proti větru je celkem jasná záležitost; pokud Richard Lví srdce doplul z Anglie do Svaté země na lodi, neumím si představit, že by jel celou cestu jen po větru.
Nevím, kdo tuhle teorii o nemožnosti křižování vymyslel, ale je děravá jak trup lodi po útoku Jacka Sparrowa.
To, že kogy s jedinou ráhnovou plachtou běžně čekaly na příznivý vítr na kotvách, je historicky známá věc, zmiňovaná i v dobových zápisech. V čem bylo pravé kouzlo K. Kolumba? Využití pasátních větrů, takže jeho lodě pluly tam i zpátky PO VĚTRU, jen na jiné zeměpisné šířce. Jak psal Ebon, ani lodě s latinskou plachtou nedokázaly využít víc jak boční vítr (v reálu spíš zadoboční), hlavní výhoda byla v možnosti snadno přehodit plachtu při změně kurzu a větru z boku na bok + u čistě zadního větru (kdy se plachty za sebou okrádají o vítr) možnost "vyhodit" jednu plachtu vlevo a druhou vpravo a trochu tuhle možnost eliminovat. Případně u pravidelných směrů větru (pasáty) nastavit zadobočnímu větru větší plochu plachet, než u křížové takeláže. Čínské džungy tohle řešily nesymetrickým umístěním stožárů. V reálu se kapitán snažil spíš jet šikmo a po stovce mil zase šikmo na druhou stranu. Plout na zadní vítr s víc než jednou plachtou není nejideálnější.
Aby loď mohla "křižovat" proti větru, musí být z podstaty věci schopná plout na předoboční vítr (kdyby jen na boční, tak bude plout sem a tam v podstatě na místě). U moderních lodí se to řeší aerodynamickým profilem plachty, která funguje jako křídlo letadla - loď není "tlačena" tlakem větru na plachtu, ale tažena podtlakem na vyduté straně plachty - představte si ty sportovní plachetnice s trojúhelníkovými plachtami - měl Richard ve flotile něco takového??? Dále moderní plachetnice mají extrémní kýly, i výsuvné, aby odolaly převržení a zejména bočnímu snosu. Teprve když takhle zabráníte těm silám v takeláži vyplýtvat se jednodušší cestou, tak jim nezbude, než se změnit v dopředný pohyb.
Máš o plavbách v době křížových výprav dost zkreslené představy. Proč asi cesta lodí trvala často déle než po souši? Její hlavní výhoda byla v tonáži přepravovaného materiálu, ne v rychlosti. Bylo normální, že loď při špatném větru zakotvila, cestující i posádka se vylodila na břeh, postavili tábor a třeba několik dní čekali na vhodný vítr. Taky v té době se plulo ve Středomoří povětšinou na dohled od břehu. Kapitáni, kteří pluli mimo viditelnou zemi, byli těžcí hazardéři. Navíc Středomoří má svá klimatická specifika, i tam jsou s roční dobou se měnící převládající větry, i když do pravidelnosti pasátů to má daleko. Slyšel jsi o tom, že u pobřeží vanou s úsvitem a západem slunce pravidelné větry směrem od pevniny a k pevnině? Brízy? Obyčejná termodynamika plynů a každý, kdo žije na pobřeží, to zná.