noir píše:
Označit někoho za "nevědce" nebo "pseudovědce" je tak klasické - viz současný spor o "antropogenní změny klimatu".
Viz Colombo výše.
Ono rozdíl je hodně v tom, že u vědců jsou docela jasná pravidla toho vyřazování. Zfalšoval jsi výsledky? Nedodržuješ platnou metodologii? Opsal jsi něčí práci a vydával za svou? Smůla. Není to spor o myšlenku, je to spor o metodu, která je navíc jasně určená a opřená o argumenty jasně říkající proč je taková, jaká je.
Vylučování z řad církve je oproti tomu nejčastěji spor o výklad něčeho, tj. především slovíčkaření - vyhrává ten s nejlepší rétorikou, ne ten s platnými argumenty.
Změny klimatu nejsou vědeckou diskusí - je to egomasturbace politiků a zájmových skupin. Ve vědecké sféře to je docela rozseknuté téma... víc se ptej Colomba, ví o tom víc než já (je to blíž jeho oboru, ostatně), nemá smysl abych to vysvětloval já, když může on.
noir píše:
(vědecká) politika
Dost oxymoron.
Kde je metoda? Kde je experiment? Kde je hypotéza a její ověření? Kde je reflexe dosavadních poznatků?
Jestli chceš obhajovat vědeckost SSSR vědeckou politikou, tak se obávám že surfujeme na dost jiný vlně.
Věc se má poměrně jednoduše - nelze označovat za vědecké to, co nesplňuje požadavky vědy. A je jedno jak velké hnutí to je, kolik má lidí, jak moc má politickou oporu, peněz nebo čehokoliv.
Jistě, netvrdím, že vědecká metoda je absolutně neprůstřelná. Existují místa, kde je šedá zóna, svého času (nevím jak dnes, přestal jsem to sledovat pro nedostatek času nějakou dobu zpátky) byly docela spory o vědecký výzkum parapsychologických jevů - a teď to prosím nechápej jako ty fakt pseudovědecké bláboly o zvedání tužky silou vůle nebo čtení "myšlenek" - existovala (-uje?) skupina badatelů, kteří měli určité hypotézy ohledně existence forem vnímání a rozhodli se je ověřit. Většina výsledků byla nulových nebo sporných, ale vyskytly se tam nějaké s docela zajámavými výsledky, jenže použitá metodika byla sporná - šlo o různé metaanalýzy a podobné záležitosti vyššího levelu a vědci se dost dlouho hádali ne o to, zda dotyční jsou nebo nejsou "podvodníci a nevědci", ale prostě o to jestli ta metoda v důsledku je nebo není platná. Nikdo dotyčné nechtěl pranýřovat, šlo prostě o to jestli jejich výsledky jsou nebo nejsou validní.
Takových věcí je určitě víc, na druhou stranu jsou docela okrajové. I vědecká metoda má své nedostatky - ale ty jsou diskutovány a metoda samotná je průběžně vylepšována. Srovnávat to s rétorickými cvičeními teologických rozporů mi přijde docela mimo.
noir píše:
Naproti tomu třeba ČSSR měla o svém vědeckém založení zmínku dokonce v ústavě, víš o tom?
Doteď jsem nevěděl, ústavu ČSSR jsem nikdy nečetl. Ale zas tak moc mě to nepřekvapuje.
Každopádně narozdíl od jiných věcí a i s přihlédnutím k chybám, který komunistický vzdělávací systém měl, faktem je, že tuhle pasáž dodržovali. Minimálně se jim v dané sféře dařilo lépe než nám po revoluci - výsledky a mezinárodní srovnání českého školství jsou od roku 1989 v dlouhodobém konstantním úpadku, propadáme se v žebříčcích faktické gramotnosti, v mezistátních srovnáních kvality výuky. Technické obory v ČSSR měly své výsledky, které byly uznávány i v zahraničí - např. naše stavební a strojní školy tehdy měly své jméno i v západní evropě. Dneska...?
Ale to je asi trochu OT.
noir píše:
"V Evropě bylo křesťanství."-a taky islám, židovství, polyteismus.
Ano, nicméně dominantní bylo křesťanství - ve většině evropy po valnou většinu času.
ohledně sekularizace mám namysli politické rozdělení státu a církve. O Mongolsku bohužel nic nevím, v Turecku je to trochu nesrovnatelné - a) jde o čistě moderní záležitost b) Atatürk provedl změnu Turecka na základě Evropského vzoru (ostatně měl Evropské vzdělání) c) Změna kterou Atatürk provedl byla sice radikální, ale zejména estetická (i když hluboká). Islám z Turecka nikdy nezmizel, jen byl silou (politiky, Atatürkovy osobnosti a rozhodně v neposlední řadě silou velmi sekulární armády) oddělován od veřejného života. Což se v poslední době také poněkud hroutí.
To o čem jsem mluvil já je vývoj stovek let, Atatürk je otázka poslední stovky. Trochu nerelevantní srovnání. Nemluvě o tom že postrádá spoustu dalších atributů Evropské kultury a např. ve středozemí a na východě Turecka ta změna nikdy nebyla tak silná, jak to může vypadat při pohledu na západní pobřeží (nevím jestli jsi tam někdy fakticky byl, ale ta změna je patrná na první pohled už po pár desítkách kilometrů cesty od moře do vnitrozemí)
noir píše:
Většinou profesoři, většinou tzv. exaktních věd (genetici, fyzici, matematici). Ani jeden z těch, u nichž jsem na to zabrousil, se nevydával za ateistu.
Zeptej se jich na kreacionismus a pohoříš. Zeptej se jich zda věří že Ježíš chodil po vodě, léčil dotykem a vstal z mrtvých a pohoříš. Zeptej se jich na neposkrvrněné početí a pohoříš. Zeptej se jich zda věří v boží zásah (zázrak) jako původ nevyjasněného vyléčení nemocných a bojím se že také pohoříš.
Chápej, 99% atheistů nemá nic proti individuální víře. Pokud ti vědci mají dojem že někde na počátku bylo jakési vědomí které dalo prvotní impulz... no, těžko diskutovat o něčem takovém. A není to ani třeba, protože představa takového vědomí ve své podstatě nic moc jiného než toho jednoho "věřícího" neovlivňuje.
To co atheistům vadí není víra, tu jen sami odmítáme pro sebe sama. To co atheistům leze krkem je náboženství - skupinové, s dogmaty, s církvemi...
...vědci kteří se hlásí k tomu že věří v Boha obvykle do téhle skupiny nespadají, nejspíš protože jsou na to příliš chytří a příliš zvyklí přemýšlet a kriticky uvažovat o věcech.
noir píše:
Možná by nebylo špatné najít v sobě trošku nadhledu.
Hm... najednou... zrovna od Tebe po tom co si na mojí adresu předváděl minulých patnáct stránek to zní skoro zábavně.
Ale dobře, zkusme to znovu od nuly.