1) Blud - krásná ukázka toho, co jsem tvrdil před mnoha posty; že celá slavná věda je vlastně extenze theologie. Křesťani ho užívali rozhodně dřív, než psychologie (to bylo v dobách, kdy nebyla ani wikipedie, považte).
Pro neexistenci Boží je to dokonale nepřípadné slovo. Blud je totiž i v psychologickém smyslu bludem, když ho můžeme spolehlivě vyvrátit ("Ježíše před vámi bohužel nikdo jiný nevidí, pane.")
Boha zatím stále zřejmě potkalo víc lidí, než ti, kdo ho odmítají. Kdyby se o tom hlasovalo, bude bludem neexistence Boha. To je problém, který věda ignoruje přímo zuřivě.
2) Halík + Sirien a vlastně i pan Craig - všichni společně jsou zářivým dokladem toho, že člověk nepostupuje tak moc racionálně, jak se snaží tvrdit.
Více či méně se tam vplétá chtění a očekávání, které je mezi řádky těch bojovějších vstupů jasně patrné.
pročež si, narozdíl od ASiriena, nemyslím, že by se něco extrovního stalo v případě, že by věda našla jasný důkaz o Ježíšově neexistenci (který si, upořímně řečeno, moc neumím představit).
Lidi by si stejně vesele věřili dál, stejně jako plno lidí věří v to, že si ty baráky shodili Američani na hlavu sami.
4) Ježíš a Bůh jsou pro mne zcela oddělené problémy. Učení o trojici je složitá vychytávka, která je jakási třešeň na dortu, která předpokládá úspěšnou víru v obě dvě předchozí božské entity, plus tu třetí, ještě záhadnější, a skládá je do důmyslného celku. Z Bible to opět moc jasně nevyplývá. Plno heretiků to odjakživa odmítalo. A troufnu si tvrdit, že tomu nerozumí drtivá většina těch, co v Boha věří a moc to neřeší.