Shako píše:
Proc kdyz chci hrat intelektuala, tak bych si bral brujaha?
Třeba protože chceš hrát umělecky zaměřeného intelektuála, který je ve své podstatě anarchista a touží po idealistické společnosti bez šikany ostatních, což perfektně koresponduje s historií i filosofií klanu Brujah, bez ohledu na to, jestli si nebo nejsi schopnej rozmlátit cokoliv okolo?
Shako píše:
Nicmene, co motivuje nejakeho tremere, aby naucil traumaturgy nejake toreadora?
a) Tremere nejsou jediní kdo studují thaumaturgy. Jsou jen jediní, kteří tak činí (činili...) zcela systematicky. Klidně si můžeš vzít postavu, jejíž mentor ovládá thaumaturgy po svém mentorovy, má zvětšiny odlišné rituály než tremeři, učí Tě to jako svého nástupce, ale držíte to v tajnosti, aby se z toho Tremeři nezcvokli?
A jinak - v upíří společnosti může motivovat kohokoliv cokoliv. Blood bond, vyžehlení průseru, zájem udělat si u někoho významnej plusík, protislužba...
jak jsem psal, klany jsou jen berlička pro hráče aby měli snazší práci se stylizací (protože WW nechtěl aby byli všichni upíři stejní, ale zase představa toho že každý hráč četl deset upířích knížek od deseti autorů a viděla alespoň třicet stylizačně rozdílných upířích filmů od původních klasik po nové a navíc má dost chuti a kreativity to zkloubit do nějakého originálního výsledku... em.) a pro Vypravěče, aby měl v rukou zajímavou společnost (protože vytvořit takhle komplexní pozadí hry velká část ST nezvládne a ze zbytku na to většina nebude mít chuť/čas, na druhou stranu když budou mít v ruce tohle, tak valná většina z nich nějaké úpravy nebo odlišný derivát toho světa zvládne hravě)
A to že to někteří hráči vezmou "na tupo" a prostě nechají klan zcela definovat svou postavu... no, když je to baví, proč jim to kazit. Ostatní mají možnost si vytvořit postavu dle svého.
Podobně v mázích jsem viděl jak hráči brali nějakou tradici prakticky za hotové paradigma a všichni hermetici byli dost stejní. Když je to bavilo... nás to nebavilo a tradice jsme vždy chápali jen jako spolky založené na společném jmenovateli paradigmat (hermetici - pravidla a nástroje, Virtualové - informace, Verbena - oběť...) a ta hra byla myslím o dost zajímavější. Náročnější na přípravu, určitě, ale zajímavější. Bez předpřipravených tradic by mohla být stejně zajímavá, ale stálo by nás to o dost víc úsilí, než když jsme měli nějaký ten odrazový můstek. Nebo by víc úsilí stálo minimálně úvodní pochopení pointy paradigmat (nicméně mágové jsou na tohle intuitivnější, jsou založeni na kulturách a tradičních světových okultních tradicích, zatímco upíři vycházejí ze specifické literatury a filmů, což je trochu specifičtější oříšek)
A svět jsme si pak stejně obvykle překopali dle nálady (celosvětově rozlezlé a organizované tradice mi vždycky lezly krkem)